Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Pandemie vytáhla badatele z laboratoří na světlo. Chybí jim mediální gramotnost, říká expert na etiku

Podle experta na lékařskou etiku Marka Orko Váchy se mnozí lékaři a vědci v pandemii teprve učí, jak komunikovat s médii. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Podle experta na lékařskou etiku Marka Orko Váchy se mnozí lékaři a vědci v pandemii teprve učí, jak komunikovat s médii. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Kvůli pandemii se náhle do centra pozornosti dostali vědci, kteří na zájem médií nebyli zvyklí a teprve se s nimi učí komunikovat, myslí si Marek Orko Vácha. Katolický kněz a přírodovědec se zabývá otázkami lékařské etiky a působí ve funkci přednosty Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty UK. Od ledna je také poradcem ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Rozhovor o tom, co by odborníci měli a neměli říkat, vznikl jako součást projektu, v němž Deník N mluvil s pěti vědci, kteří se v pandemii staví proti většinovým názorům.

V rozhovoru se mimo jiné ptáme:

  • Zda vědci dostatečně vnímají riziko zneužití svých vyjádření dezinformačními médii.
  • Jak to lze řešit.
  • Do jaké míry je legitimní řešit vysoce odborné vědecké spory se zapojením laické veřejnosti.
  • Do jaké míry hrají ve vědeckých sporech roli osobní motivy.

Platí pro odborníky a lékaře nějaká speciální etická pravidla ohledně toho, co říkat a co ne?

Studenty učíme, že si musí desetkrát rozmyslet, co řeknou do médií. Před dvaceti lety se objevila v novinách zpráva o devitalizaci nádorů – nádor podvážete provázkem, tím se vyhladoví – a je to. Začaly se pak tvořit fronty pacientů žádajících devitalizaci a lékaři jim marně vysvětlovali, že to opravdu není lege artis, že to neumí a že to dozajista nemůže fungovat.

Pak se objevila zpráva, že pomocí kmenových buněk lze léčit diabetes nebo dokonce poranění míchy. Představte si, co se asi stane, když zrovna pacient na něco takového umírá a přečte si takovouto velmi nadějnou zprávu. Jeho očekávání a následný pád do zklamání, že mu to lékaři nechtějí udělat, protože to není lege artis.

V Lancetu byl v roce 1998 otištěn článek dávající do souvislosti autismus s očkováním MMR (spalničky, příušnice, zarděnky). Po dvanácti letech byl článek stažen. Informace už ale mezitím prosákla do veřejných médií, kde si dodnes žije svým životem. Dnes mohou odborníci stokrát opakovat, že tam žádná souvislost není – už ale je pozdě.

Je vždy snadné určit hranici mezi jasnou dezinformací a legitimním odborným názorem?

Je rozdíl mezi omylem a lží. Lež je omyl, který to o sobě ví. Pokud je dezinformace záměrně šířená nepravdivá zpráva s úmyslem mást, pak zde rozdíl je.

Francis Collins, šéf NIH (americký Národní institut pro zdraví, pozn. red.), v trochu jiné souvislosti vtipně říká, že ať máte jakýkoli názor na cokoli, vždy v USA najdete někoho s titulem PhD., který váš názor podpoří.

Uvědomují si odborníci dostatečně nebezpečí, že jejich vyjádření – byť třeba legitimní – budou zneužívat dezinformátoři?

Dozajista ne. Pandemie náhle vytáhla na světlo

Dezinformace

Koronavirus

Rozhovory

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější