Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Ruska se nemusíte bát. Nemůže určovat, kde leží hranice NATO, říká americká šéfdiplomatka v Praze

Chargé d’affaires americké ambasády v Praze Jennifer Bachusová. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Chargé d’affaires americké ambasády v Praze Jennifer Bachusová. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Od odjezdu amerického velvyslance Stephena Kinga z Prahy uplynul téměř rok. U velvyslanců, kteří nejsou profesí diplomaté, je zvykem, že končí současně s administrativou, která je vyslala – u něj šlo o vládu prezidenta Trumpa. Američané dosud nového velvyslance nenominovali, ale jak v rozhovoru s Deníkem N říká chargé d’affaires Jennifer Bachusová, která nyní ambasádu vede, není to žádný špatný signál vůči Praze. Velvyslanci USA chybějí i v některých evropských velmocích.

V rozhovoru se mimo jiné ptáme:

  • na spolupráci USA s Babišem a Fialou,
  • jestli mohou Češi učit Američany v kyberbezpečnosti,
  • zda se změnil postoj nové americké vlády a veřejnosti k obraně Evropy a jestli jsou obavy z Ruska oprávněné,
  • proč ani po roce nemají USA v Praze velvyslance,
  • co je nového v otázce Dukovan a armádních zakázek,
  • jestli jsou USA ochotné prodat ČR supermoderní stíhačky F-35,
  • jak diplomatka se zkušenostmi z Astany i střední Evropy hodnotí problémy v Kazachstánu i ve V4.

Už rok, od nástupu Bidenovy administrativy, nemají USA v ČR velvyslance – „jen“ chargé d’affaires. Prezident Biden má potíže s prosazením svých nominací na vládní pozice, nejen velvyslanců, není nicméně rok hodně? Proč to tak je?

Nemám žádnou zprávu týkající se nového velvyslance – sama bych, tak jako všichni, ráda věděla, kdy ho budeme mít. Myslím, že Česká republika je úžasnou příležitostí pro jakéhokoliv velvyslance, jak díky mimořádné hloubce našich vzájemných vztahů, tak díky geografické poloze. Ale je to zdlouhavý proces, nemáme ještě navrženého ani velvyslance v Británii, v Itálii…

Prezident se navíc soustředí na probíhající krize, jako je ta kolem Ukrajiny, na domácí agendu… Proto ty personální záležitosti trvají déle, než by člověk čekal. Česká republika by to ale myslím neměla brát tak, že to jakkoliv souvisí s tím, jak je vnímána. Jste pro nás velmi silným a důležitým spojencem.

Chargé d’affaires

  • diplomat, který vede zastupitelský úřad, pokud v jeho čele nestojí velvyslanec;
  • na rozdíl od velvyslance není jmenován hlavou svého státu a také nepodléhá schválení hostitelské země.

Neukazuje ten zdlouhavý proces schvalování nominací – nejde jen o velvyslance, ale i mnohé další pozice v prezidentově administrativě – na to, že vnitropolitické problémy v USA v posledních letech ovlivňují i zahraniční politiku? Jaký to podle vás vysílá signál světu i spojencům?

Spojené státy jsou založené na myšlence rovnováhy mezi výkonnou, zákonodárnou a soudní mocí, a proto ta výkonná má ve věci prosazení svých nominací jen omezené pravomoci. Jestli to něco světu ukazuje, pak to, že máme na různých úrovních moci systém brzd a protivah.

Když je poměr hlasů v Senátu 50 : 50, je pro exekutivu samozřejmě těžší prosadit svou. Ale takto to bylo vytvořené záměrně – aby prezident neměl příliš velkou moc.

Ano, uznávám, že ta situace je frustrující. Sama mám přátele a kolegy, kteří byli nominováni do různých funkcí a byli by rádi, kdyby to už bylo hotové, ale i oni si uvědomují, jak je ten proces důležitý.

Prázdná židle velvyslance USA v Praze a Bidenovy potíže s obsazováním vládních pozic

  • Velvyslanec USA v Praze je jednou ze stovek pozic Bidenovy administrativy, která ani po roce není obsazena.
  • Nejde jen o velvyslance (totéž se týká Británie, Dánska aj.), ale i o ministerské náměstky, ředitele, členy vedení vládních agentur i armády.
  • Přes 1200 takových nominací každému prezidentovi musí schválit Senát.
  • Z posledních prezidentů byl v této „disciplíně“ horší jen Donald Trump.
  • V Senátu je v současnosti poměr hlasů mezi vládními demokraty a opozičními republikány 50 : 50 (Bidenova viceprezidentka sice má při remíze rozhodující hlas, to ale platí pro hlasování pléna, ne ve výborech).
  • Biden ale Senátu nikoho na velvyslance v ČR dosud ani nestačil navrhnout.

Sledovat postupné obsazování pozic v administrativě lze např. zde.

Když jste před rokem stanula v čele ambasády v nepřítomnosti velvyslance, očekávala jste, že to není na chvíli?

Nevěděla jsem, na jak dlouho to je. Ale bylo jasné, že nový prezident musí vybrat lidi, které chce vyslat, poslat jejich nominace do Senátu – to vždycky nějaký čas trvá. Takže jsem očekávala, že to nebude jen kratičké angažmá, ale jak dlouho to bude trvat, to nebylo možné říct.

Je to otázka letošního roku?

Opravdu nevím. Ale věci jsou nepředvídatelné, může to jít velmi rychle, i velmi pomalu. Nemohu to komentovat, protože ten proces prostě není v pravomoci výkonné moci.

V České republice je nově vláda Petra Fialy, v USA se před časem ujala vlády administrativa prezidenta Joea Bidena. Přineslo to nějakou změnu do dynamiky vztahů mezi Prahou a Washingtonem?

Síla česko-amerických vztahů je trvalá. Politická situace se opakovaně mění jak ve Spojených státech, tak v České republice, ale vztahy přetrvávají. Důvod je ten, že prostě sdílíme stejné hodnoty, máme stejné strategické priority, máme společné projekty, na kterých pracujeme v měřítku generací – proto naše vztahy pevně drží.

Měli jsme vynikající vztahy s vládou Andreje Babiše, to myslím bylo

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Kazachstánské nepokoje

Rozhovory

Rusko

USA

Česko, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější