Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Na Zemanovi oceňuji empatii, Babiš nemá výhru jistou, říká Kiska. Líčí tlaky, kterým čelil

Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Na začátku příštího roku se uskuteční volba nového českého prezidenta. Deník N bude do té doby přinášet rozhovory týkající se tohoto tématu. Cyklus otevíráme interview s bývalým prezidentem Slovenska Andrejem Kiskou.

V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:

  • Proč je Miloš Zeman Andreji Kiskovi lidsky velmi blízký.
  • Z jakého důvodu by se mu líbilo, kdyby mělo Slovensko prezidenta „na doživotí“.
  • Zda Kiska porušoval v roli prezidenta ústavu.
  • Proč se mu líbí majestát hlavy českého státu.

Čím musí dobrý prezident disponovat?

To není jen otázka týkající se prezidenta, ale každého politika. Nejdůležitější vlastnost, která v české i slovenské politice často chybí, je – a bude to znít jako fráze – zájem o blaho lidí. Zájem o to, jak se žije lidem v zemi, musí být nadřazený osobním ambicím politika, jeho snaze o vlastní popularitu, o to, aby byl případně zvolen i podruhé.

Toto vnímám jako základní problém politiky – že politici podstatně více myslí na své preference než na to, co je dobré pro občany. To samé platí i pro prezidenta.

To, co popisujete, je skoro nadlidská vlastnost.

Já si nemyslím, že to je nadlidská vlastnost. Když si vzpomenu na prezidenta Václava Havla… To byl člověk, který celý život bojoval za to, aby jeho zemi bylo líp. A byl za to vězněný, byl za to perzekvovaný.

Toto jsou lidé, kteří nadřazují zájmy své země nad svoje štěstí a osobní pohodlí. Bohužel se takovým lidem nežije jednoduše, protože populisticky říkat to, čemu lidé tleskají, je podstatně jednodušší než otevírat bolestivá a nepříjemná témata a pojmenovávat problémy.

Možná by nebylo špatné, kdyby prezident mohl kandidovat jen jednou. Tím by se zaručilo, že se během svého volebního období nebude chovat populisticky, aby byl zvolen i podruhé.

Pokud by to ale byl dobrý prezident, byla by to škoda.

To ano.

To je věčné dilema. Často jsme si dělali srandu, že nejlepší by bylo, kdybychom měli osvíceného a špičkového krále, který by neomezeně vládl, myslel by skutečně na blaho krajiny a byl by tam doživotně.

Takže bychom to teď mohli otočit a místo jednoho období prosadit doživotí. Ale je otázka, jestli bychom měli štěstí – vždyť třeba na Slovensku jeden čas velmi hrozilo, že budeme mít za prezidenta Mečiara, pak zase Fica.

To by se člověk pro takovou ústavní změnu musel rozhodnout ve správnou chvíli.

Ano. Takže si myslím, že dvě období mají své plus i minus. Ale když si představíte, že by byl prezident jen na jedno období, dejme tomu na sedm let, někteří by tím obdobím možná rádi i přeplavali bezproblémově a nekonfliktně, aby byli ti miláčkové. Byli by mírně populističtí, mluvili by jen o věcech, které nejsou problémové.

Já si to pamatuju. Když jsem byl zvolený, měl jsem oblíbenost po prvním roce pomalu sedmdesát procent. A potom jsem klesl pod čtyřicet procent. Kdybych politiku jako prezident dělal jinak, možná bych se pořád držel mezi padesáti a šedesáti procenty. Já jsem ale pokládal za svůj úkol pojmenovávat věci. To automaticky vyvolalo reakci, že část lidí přestala mít prezidenta ráda.

U vás šlo hodně o výroky ohledně Kremlu, Turecka…

Ohledně Fica, zneužívaní moci, korupce, migrantů… Ohledně kohokoliv. Takže ano, mohli bychom mít prezidenta jen na jedno období, ale v některých případech by to mohlo mít špatný dopad.

Chyběla by tam zodpovědnost.

A druhá věc, kterou u prezidentů vnímám jako důležitou: ačkoliv jsou v různých okolních státech voleni v přímé volbě, často vycházejí z politických stran. Jsou to bývalí politici, které velmi výrazně podpořily politické strany, financovaly jejich kampaň.

Je nesmírně důležité, aby takový prezident v sobě našel sílu a osvobodil se od politických styků, od své minulosti a byl skutečně prezidentem všech. Nesmí být beranidlem opozice ani vlády.

U nás jsme se v minulosti s takovým problémem setkali. Musím zaklepat, že naše paní prezidentka sice byla členkou nové politické strany Progresivní Slovensko, ale dělá svoji politiku velmi nezávisle.

Andrej Kiska na Miloši Zemanovi velmi oceňuje jeho velikou empatii a sečtělost. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Jak byste v tomto kontextu hodnotil Miloše Zemana, který vazby na sociální demokracii nemá zrovna pozitivní, nicméně svých kontaktů v politice využíval, a hlavně jeho chování často vychází z různých „bolístek“ z minulosti? Ptám se s poukazem na to, že jste sám ještě jako prezident prohlásil, že jste si se Zemanem lidsky velmi blízcí.

Ano. Možná vás v tomto jako novinářku trochu zklamu.

Já nemám žádná očekávání.

Pokládal jsem

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Slovensko

Volby prezidenta ČR

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější