Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Ivan Pilip: Pomáhám shodit režim ve Venezuele, protože s Madurem skončí i ostatní diktátoři

Ivan Pilip vystoupil na latinskoamerické konferenci na univerzitě Florida International (FIU) v Miami. Foto: Jana Ciglerová, Deník N
Ivan Pilip vystoupil na latinskoamerické konferenci na univerzitě Florida International (FIU) v Miami. Foto: Jana Ciglerová, Deník N

Potkali jsme se v centru Miami ve čtvrti Little Havana v kubánské restauraci Versailles, protože v jejích pobočkách rád jí a tuto konkrétní ještě neznal. Před vchodem důležitě postávaly skupinky miamských hombres a vedle byl divoký gay bar, z něhož občas dorazili extravagantně oblečení návštěvníci na večeři.

Všechno domlouval španělsky, ve španělštině i telefonoval s kamarády a anglicky promluvil za celou dobu jen jednou. „Miluju tyhle fazole s rýží,“ pochvaloval si nad tradičním kubánským jídlem. „Ty jsem se naučil jíst ve vězení, tam mi nic jiného nedávali,“ zasmál se sám sobě. Jestli někomu prospěl odchod z politiky, tak právě jemu, říkala jsem si a marně v něm hledala toho asketického konzervativního ministra, jakým byl v české politice. Pak se začal se servírkou o něčem španělsky domlouvat a několikrát padlo jméno venezuelského diktátora Madura.

Vy organizujete puč na diktátora už i s kubánskou servírkou? Každý hlas se počítá?

Ale prosím vás, já si objednával pečený banán. Maduro znamená banán, takový ten zelený, co se nakrájí a opeče. Je to výborné jídlo, to neznáte?

Ne! Přijel jste do Miami na latinskoamerickou konferenci. Co je zajímavé na českém exministrovi financí pro Venezuelany, kteří se právě teď snaží svrhnout diktátora?

Venezuelany a nejen je hodně zajímá, jak jsme se bez občanské války zbavili komunismu a jak jsme se potom transformovali do funkční kapitalistické, prozápadní země. Transformace je teprve čeká a nebude to snadné. Podívejte se třeba na Nikaraguu. Tam se demokratické vedení pár let po zvolení Violetty Chamorové dopustilo takových chyb, že si lidé v roce 2006 dobrovolně znovu zvolili stejného diktátora Ortegu, kterého se šestnáct let před tím těžce zbavili.

O jakých českých chybách jim vyprávíte?

Na našem příkladu jim třeba ukazuju, že snaha udržet demokratický systém je věčný úkol. Nestačí jednou udělat změnu a tím skončit. O demokracii se musíte starat pořád.

Co jim radíte?

Že nejzásadnější pro udržení demokracie je pevnost institucí. Nebezpečné útoky na demokratické instituce pozorujeme v Evropě, u nás v Česku, ale také třeba ve Spojených státech. I v zemích Jižní Ameriky byli kromě Fidela Castra všichni diktátoři původně zvoleni demokraticky, ale zemi ovládli tím, že si podmanili instituce: justici, média, volební výbory.

Jakou roli v tom hrajete vy?

Působím ve vedení nadace CASLA, která se snaží podporovat demokratické síly v jihoamerických zemích. Venezuela je teď spolu s Kubou a Nikaraguou jedním z posledních režimů, kde ještě vládnou diktátoři.

Proč je zrovna dění ve Venezuele tak důležité?

Venezuela je klíčová, protože

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Latinská Amerika

Rozhovory

Venezuelská krize

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější