Případ brutální šikany otřásl (nejen) Slovenskem. A dál?
Komentář Pavla Houdka: Ve slovenském Miloslavově parta adolescentů včetně dívek násilím opila, do krve zbila a následně svlékla donaha dvanáctileté děvče. Další děti si vše nahrávaly na mobilní telefony a záběry věšely na sociální sítě. Případ vzbudil velké pohoršení nejen na Slovensku, i u nás se mu dostalo mohutného mediálního pokrytí. Pokud tento otřesný čin nemá zůstat jen bulvární senzací, musíme ho vzít jako varování a upozornění na rozsáhlý, do značné míry neřešený problém. Pokud se jím nebudeme včas zabývat, stane se dříve nebo později podobná věc i u nás.
Začít můžeme rolí médií a tím, jak o podobných případech ne/informovat. Na Slovensku se našel i bulvár, který překročil všechny myslitelné hranice, když nahrávky týrání dále sdílel. Tím se přímo podílel na šikaně oběti; pro takové jednání neexistuje žádná omluva. Když nemá dost rozumu redakce, musíme jej mít my jako čtenáři a na takové video neklikat.
Šikana, podobně jako třeba sexualizované násilí, je fenomén, o kterém se ve společnosti raději moc nemluví. Ovšem i když jde o neveselé téma, je potřeba vynést ho na světlo. Protože když se o něm nediskutuje, kolují ve společnosti mýty a stereotypy, které mohou situaci jen zhoršit. Jedním z nejrozšířenějších omylů je, že šikany se dopouští grázlové a násilníci z okraje společnosti; že „normálních“ dětí se to netýká.
V komentářích na sociálních sítích tento stereotyp ukázal růžky v podobě více či méně