Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Rozděleni přímou volbou prezidenta. Deset let od zásadní změny ústavy

Premiér Mirek Topolánek (vlevo) 15. února 2008 blahopřeje prezidentovi Václavu Klausovi k jeho znovuzvolení do funkce na společné schůzi obou komor parlamentu ve Španělském sále Pražského hradu. Bylo to naposledy, kdy o hlavě státu rozhodl Parlament. Následovala přímá volba, Klaus před ní varoval. Foto: ČTK
Premiér Mirek Topolánek (vlevo) 15. února 2008 blahopřeje prezidentovi Václavu Klausovi k jeho znovuzvolení do funkce na společné schůzi obou komor parlamentu ve Španělském sále Pražského hradu. Bylo to naposledy, kdy o hlavě státu rozhodl Parlament. Následovala přímá volba, Klaus před ní varoval. Foto: ČTK

Deset let poté, co politici výběr hlavy státu přesunuli ze společného hlasování obou komor Parlamentu do rukou občanů, je stále patrný příkop mezi příznivci a odpůrci přímé volby. „Pokládám to za největší politickou chybu, jakou jsem kdy udělal,“ kaje se dlouholetý občanskodemokratický poslanec Marek Benda. „Nepatřím k politikům, kteří přímou volbu prezidenta podporovali a dnes tvrdí, že to byl největší omyl, a módně to kritizují,“ zní zase od jeho bývalého stranického kolegy a nynějšího europoslance Jiřího Pospíšila (TOP 09).

Benda za dnes za ústavní změnu omlouvá. A to prý bez ohledu na to, kdo je nyní hlavou státu. „Ustoupil jsem a pokládám to za chybu,“ neváhá dodat. Zavedení přímé volby označuje za alibismus části svých kolegů, kteří se po únoru 2008, kam se datuje znovuzvolení Václava Klause, chtěli výběru hlavy státu zbavit.

„V roce 2012, kdy se zaváděla, bylo tisíc jiných věcí na řešení. Všichni měli pocit, že už nikdy nechtějí zažít Španělský sál a to, co se odehrávalo. Někdo na Legislativní radě vlády tehdy řekl větu, kterou si pamatuji dodnes: ‚Všechno, co tady teď vymýšlíme, děláme proto, abychom

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Volby prezidenta ČR

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější