Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zapomenuté dědictví pandemií. Postepidemické syndromy jsou časté a mohou ovlivňovat naše mozky dlouhá léta

Motorizované jednotky amerického Červeného kříže v St. Louis během španělské chřipky v roce 1918. Foto: Library of Congress, public domain, autor neznámý.
Motorizované jednotky amerického Červeného kříže v St. Louis během španělské chřipky v roce 1918. Foto: Library of Congress, public domain, autor neznámý.

Potíže se spánkem a soustředěním, chronická únava, bolesti hlavy nebo ztráta čichu. To jsou jen některé příznaky trápící mnoho lidí, kteří v minulých měsících prodělali nákazu covidem. Otevřeně se mluví o dlouhodobém postcovidovém syndromu, někdy zvaném také dlouhý covid (long covid).

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Ohlédnutí do minulosti přitom ukazuje, že podobné neurologické syndromy nejsou ničím výjimečným a mohou se jako záhadná „onemocnění“ projevovat ještě léta po pandemiích. Vědomí, že i relativně běžné virové nákazy zasahují také mozek, nám ale zároveň dává naději, že se s následky pandemie covidu dokážeme vyrovnat efektivněji.

Minulé století neprobíhalo jen ve znamení technologického pokroku, ale možná ještě podstatněji bylo obdobím rozvoje medicíny. Sanitární systémy dříve obvyklé pouze ve velkých západních městech se rozšířily do nitra Afriky i Asie, očkovací kampaně vymýtily řadu nebezpečných chorob a nové léky v čele s antibiotiky nám pomohly ty zbylé udržet na uzdě. Až se budoucí historikové pustí do sepisování dějin dvacátého století, možná budou považovat téměř kompletní oddělení člověka od jeho odvěkých parazitů za důležitější než dvě světové války. Dlouhodobé důsledky této změny se totiž promítnou do všech aspektů lidské existence – od fyziologických změn, jako je například pokles tělesné teploty nebo razantní nástup autoimunitních chorob, přes růst populace až po změny v lidské psychice.

Úspěchy na poli medicíny nás ale na druhou stranu nechaly usnout na vavřínech. Smrtící pandemie infekčních chorob se v našich myslích zařadily po bok středověkých hradů a drožek tažených koňmi. I přesto, že jsou z historického hlediska nové patogeny běžné a moderní hustě propojené populace jejich šíření ještě umocňují, nás koronavirus SARS-CoV-2 do velké míry šokoval. Z téhož historického hlediska se přitom jedná ještě o poměrně neškodný

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Koronavirus

Zdravotnictví

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější