Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Československý příběh Karla Gotta o strachu, slávě a (sebe)klamu

Karel Gott v silvestrovském pořadu západoněmecké televize ZDF v roce 1971 v roli lidového barda z východu. Foto: ČTK/ZDF
Karel Gott v silvestrovském pořadu západoněmecké televize ZDF v roce 1971 v roli lidového barda z východu. Foto: ČTK/ZDF

Při sledování nového filmu Karel režisérky Olgy Malířové Špátové nejspíše naprostá většina diváků dojde k závěru, že nejznámější český zpěvák uplynulých šedesáti let rozdával radost svým fanouškům až do posledních sil, a že dokonce i svůj odchod uměl přijmout s noblesou, statečně a smířeně jako vyústění naplněného a mimořádně úspěšného života.

Po přečtení knihy Gott – československý příběh od Pavla Klusáka se však do dojímavých emocí vmísí ještě odlišné pocity. Známý hudební kritik a publicista sice potvrzuje, že Karel Gott po celý život dokázal velice zdařile budovat svou osobní značku, a film Karel je toho jen dalším důkazem, ale realita byla přece jen o něco barevnější, zajímavější a složitější. Klusákovi se to v knize daří dokládat důkladně, čtivě a poctivě.

Už samotný název knihy, která je jinak vypravena v nápadité, stylově elegantní, krásné sazbě, je výmluvným orámováním tématu, protože Pavel Klusák nenabízí ani tak osobní biografii výrazné osobnosti popmusic, jako spíš příběh celé československé společnosti od konce padesátých do začátku devadesátých let, v němž Gott sehrál pohříchu

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Hudba

Literatura faktu

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější