Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Stát by měl zvážit opakované testování. Falešná pozitivita zatížila zaměstnavatele i rozpočet

Pohled do automatizované laboratoře společnosti DIANA Biotechnologies na snímku pořízeném 23. listopadu 2021 v Praze. FOTO: ČTK
Pohled do automatizované laboratoře společnosti DIANA Biotechnologies na snímku pořízeném 23. listopadu 2021 v Praze. FOTO: ČTK

Komentář Petra Mazoucha, Jakuba Fischera a Tomáše Karla: Lepší práce s daty může vést k úsporám na straně státu i zaměstnavatelů.

Průběh loňských letních měsíců měl z pohledu covidu velmi podobný vývoj jako léto předchozí. Hodnoty nově zjištěných pozitivních případů se pohybovaly v řádu jednotek stovek denně, byť počet testů byl vyšší než v předchozích obdobích a dosahoval v některé dny i hranice 50 tisíc provedených PCR testů. To byly hodnoty podobné úrovni silných vln pandemie například na podzim nebo na jaře. Z toho lze usuzovat, že virová nálož v populaci a s ní související počet nemocných (prevalence) byly v létě na minimálních hodnotách, velmi blízko nule.

Období klidu bylo vhodné využít ke zlepšení práce s daty, která jsou využívána ke stanovení politiky boje proti nákaze. Cílem by mělo být snížení objemu plošných opatření a lepší zacílení na specifické skupiny s co nejmenším sociálním dopadem a ekonomickými náklady.

V létě 2021 byl systém v České republice nastaven tak, že při pozitivním výsledku PCR testu byla jedinci nařízena izolace v délce čtrnácti dnů a ten byl tak na tuto dobu vyřazen ze společenského a pracovního života. Takových osob bylo od začátku června do konce srpna přibližně 17,5 tisíce při přibližně 2,8 milionu provedených testů. Z poměru těchto čísel můžeme odhadnout míru pozitivity, která v tomto období činila asi 0,625 %.

Ve skupině pozitivně testovaných osob je však skryta také skupina osob tzv. falešně pozitivních (FP). Výrobci testů uvádějí parametry specificity testu (schopnost testu správně určit neinfikovaného jedince) vyšší než 95 %, což může na první pohled vypadat, že podíl falešně pozitivních mezi všemi testovanými by měl být velmi nízký (a v čase přibližně stabilní). V případě období nízkého počtu nových případů, kterým je například léto, však může být podíl falešně pozitivních mezi všemi pozitivními testy velmi vysoký (dokonce většina pozitivních může být tvořena falešně pozitivními).

Zkusme si to vysvětlit na hypotetickém příkladu, kdy by PCR test vždy dokázal odhalit skutečně infikovanou osobu (jeho senzitivita by tedy byla 100%) a v 99,9 % případů správně určit zdravého jedince (99,9% specificita). V České republice by v nějakém období bylo celkem 10 000 skutečně infikovaných virem SARS-CoV-2. Rozhodli byste se proto jít bez jakýchkoli příznaků preventivně na PCR test, který by vám následně vyšel pozitivní.

Ač se to na první pohled může zdát v rozporu se zdravým rozumem, tak i když tato metoda správně odhalí zdravého člověka v 99,9 % případů, je skutečná šance, že jste virem infikovaní, když vám vyšel pozitivní test, 48,4 %. Proč tomu tak je? V období relativně nízké prevalence (a nízké virové nálože v populaci) vstupuje do hry

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Koronavirus

Česko, Ekonomika, Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější