Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes: Od tenorového á přes zlověstné cé až k ošidnému omikronu. Také 25 let Senátu a 20 let Harryho Pottera

Úterním děním na webu Deníku N vás provádí Ivan Adamovič.

Než se ponoříme do covidového nečasu, doporučujeme vám obsáhlý rozhovor s hudebním publicistou Pavlem Klusákem o jeho knize Gott: Československý příběh. Je to takový paradox, Klusák dlouhá léta sleduje a popisuje avantgardní okraj současné hudby, ale do nejširšího povědomí nakonec vejde knihou o nejznámějším normalizačním pěvci. Podobně jako zkusil Pavel Kosatík v knize Fenomén Kohout osvětlit prostřednictvím života Pavla Kohouta českou společnost od 50. let dál, také Klusák se pokouší na Gottově kariéře nasvítit méně známé či zapomenuté aspekty socialistického Československa. Nejvíce se ale dozvíme o Gottovi samotném (což platí i pro tento rozhovor). Klusák se nesnižuje k bulvárním tématům, ale například v Gottových spádech z mládí obnažovat se na veřejnosti nachází hudební linku. Gottův psychiatr prý podporoval rodiče zlatého slavíka, aby se dal na dráhu zpěváka, protože tam svůj vrozený exhibicionismus odkloní do legální formy – zpěvu a pohybu na pódiu.

A nyní od krásného ááá k již méně libému cé. Počet pozitivně testovaných na covid-19 opět poměrně strmě vzrůstá. Nedá se to však vysvětlit jen tím, že se začátkem školního roku více testovalo. Zdá se, že varianta omikron se již činí. V pondělí bylo zjištěno téměř 10 tisíc nových případů, odborníci z ÚZIS však očekávají denní nárůsty až 50 tisíc. Raději si tedy napevno žádné hory neplánujte.

Můžeme se nějak poučit z toho, jak se omikron šíří v zemích západní Evropy? Ano, ale jen částečně, píše Petr Koubský. „Jet po německé dálnici sto osmdesát je také něco jiného, než provozovat totéž na D1.“ Počet nových záchytů nakažených je momentálně úplně nejvyšší od začátku pandemie. Jak má ovšem kolega Koubský ve zvyku, v té krásné představě, že je omikron méně škodlivý a rychlým promořením populaci vlastně ochrání od jiných, nepříjemnějších mutací, nachází několik závažných ALE.

Našlo se i několik odvážných partyzánů, kteří se pokusili s covidovými statistikami kouzlit. Bohužel na to nešli správnou cestou. Jedná se o dvě pracovnice vsetínského očkovacího centra a další dvě osoby, které za úplatu vystavovaly falešná potvrzení o očkování. Finanční injekce, kterou za takové chování budou muset poskytnout, je ovšem bolet bude, pokud to neskončí dokonce povinnou karanténou ve vazbě.

Historii odporu proti (povinnému) očkování se pak věnuje Josef Mlejnek.

České úřady stojí před zapeklitým problémem, před který je postavila OSN. Česko se má totiž podílet na finanční sumě, kterou hodlá OSN zaplatit Tálibánu v Afghánistánu za to, že drží ochrannou ruku nad tamními humanitárními pracovníky. Hantýrkou podsvětí bychom tomu řekli možná „výpalné“. Jenže diplomacie není sváteční oběd a někdy je potřeba volit menší zlo, jak dobře vědí znalci Zaklínače. Špatné je na tom to, že české instituce tuto záležitost raději nekomentují a nechávají tak prostor pro konspirační teorie.

Evropská unie si v rámci Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) předsevzala, že do roku 2050 dosáhne nulových emisí skleníkových plynů. Podle silvestrovského návrhu Evropské komise by se měly jádro a zemní plyn zařadit mezi zdroje, které lze dočasně považovat za ekologicky udržitelné investice. Detailní podmínky takzvané taxonomie zelených zdrojů, kterou má Deník N k dispozici, ale prvotní nadšení mírní. Požadavky Komise jsou totiž obzvlášť v případě plynu velmi striktní. Ale přísné jsou i podmínky pro jádro. Požaduje například vybudování trvalého úložiště jaderného odpadu, které Česko zvládne dokončit až v roce 2065 – a pokud to půjde podle vzoru tunelového komplexu Blanka, tak ještě později.

Vladimir Putin má pěkně zaplněný kalendář schůzkami s představiteli Západu. Podávají si u něj dveře a chtějí řešit především bezpečnostní politiku v souvislosti s eskalací u ukrajinských hranic. Schůzku s vládcem Kremlu plánuje i nový německý kancléř Olaf Scholz.

Jiří Pehe napsal analýzu k nedávnému 25. výročí ustavení Senátu. Popisuje, že tato instituce několikrát zafungovala jako pojistka demokracie.

Chcete-li raději Bradavice než covid, možná si na HBO pustíte vzpomínkový večer ke dvacetileté existenci slavné filmové série Harry Potter. Jak píše nás recenzent, celý se nese na vlně nostalgie mileniálů, že i oni byli kdysi mladí – a už nejsou.

Co přinese zítřek v tištěném vydání

– Mynář tlačil na Švejdara, aby vyměnil policejního ředitele ve Zlíně
– Více odhalených případů covidu-19 v Česku
– Zelené jádro a zelený plyn ano, ale má to háček
– Německý kancléř podle novinářů chystá summit s ruským vládcem
– Rozčarovaní Vietnamci žádají Číňany, ať otevřou hranici jejich kamionům
– Svědectví studentů DAMU o obtěžování spustila změny
– Jazykové modely myslet nedovedou. Předstírají ale dobře
– Komentář: Nenechte se očkovat proti neštovicím, hrozí vám rohy!
– Herci z Harryho Pottera jako Přátelé
– Konec ministerstva Instagramu

 

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Pointa N

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější