Unijní plán na zezelenání jádra může Česko zvládnout. Požadavky na zelenější plyn jsou ale nerealistické, míní experti
Podle silvestrovského návrhu Evropské komise by se měly jádro a zemní plyn zařadit mezi zdroje, které lze dočasně považovat za ekologicky udržitelné investice. Čeští politici krok přivítali, protože otevírá cestu k udržení energetické soběstačnosti země. Detailní podmínky takzvané taxonomie zelených zdrojů, kterou má Deník N k dispozici, ale prvotní nadšení mírní. Požadavky Komise jsou totiž obzvlášť v případě plynu velmi striktní.
Evropská unie si v rámci Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) předsevzala, že do roku 2050 dosáhne nulových emisí skleníkových plynů. Součástí plánu je i takzvaná taxonomie – seznam zelených nebo částečně udržitelných zdrojů, jejichž rozvoj hodlá Unie podporovat a do nichž se vyplatí investovat také soukromým investorům.
Už od počátku sem patřila solární nebo větrná energie. Celý loňský rok provázel boj o to, zda se na seznam zelených zdrojů zařadí také ta z jádra a zemního plynu. Podle aktuálního návrhu Evropské komise by se tak stát nakonec mělo. Za udržitelné zdroje je ale Komise hodlá považovat jen na omezenou dobu. Návrh navíc na provozovatele jaderných a plynových elektráren klade další významné požadavky.
Stihneme jen Dukovany, Temelín už ne
V případě jaderných elektráren je podle návrhu Komise, který má Deník N k dispozici, třeba zajistit, že nezpůsobí „žádné významné škody“ na životním prostředí. Pro státy, které na jádru závisí, to především znamená zřízení trvalých hlubinných úložišť jaderného odpadu. Ta by měla být v provozu do roku 2050, což ale může být pro státy jako Česko problém.
V tuzemsku stát zatím jaderný odpad skladuje v dočasných úložištích – v meziskladě