Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Gott zpíval nejen krásné dlouhé á, ale i pro stranu, říká Klusák

Nebýt dnešní digitální doby, ani já bych asi nedokázal rekonstruovat informace například o pobytu československých umělců, včetně Gotta, v Las Vegas, říká Klusák. Foto: archiv P. K.
Nebýt dnešní digitální doby, ani já bych asi nedokázal rekonstruovat informace například o pobytu československých umělců, včetně Gotta, v Las Vegas, říká Klusák. Foto: archiv P. K.

Gott nechtěl v životě řešit konflikty, víc mu vyhovovalo mít klapky na očích, říká hudební publicista Pavel Klusák. Ve své nové knize vyvrací díky práci s archivy několik mýtů, které kolem sebe pěvecká legenda šířila.

V rozhovoru se mimo jiné dočtete:

  • Proč o sobě Karel Gott šířil mnoho nepravdivých historek?
  • Zda zpěvákově kariéře pomohl i jeho otec – vysoce postavený komunista?
  • Jak se režim vyrovnal s Gottem a bratry Štaidlovými během jejich cvičné emigrace na Západ?
  • Zda a proč lze Gotta označit za normalizačního zpěváka?
  • Jak Gott pomáhal umělcům, kteří byli režimem zakázáni?
  • Jak to ve skutečnosti bylo s Gottovými mravnostními delikty?
  • Zda bylo vystupování v Las Vegas úspěchem nebo propadákem?

Kým je pro český národ Karel Gott?

Při jeho pohřbu se státními poctami se jasně ukázalo, že jde o osobnost, kterou zná opravdu každý. Různé pocty krásně ilustrovaly, jak nesmírně silný vztah si k němu lidé vytvořili. Tuto skutečnost nemůže popřít žádná hudební ani společensko-politická kritika.

Zajímám se o hudbu a jsem rád, že zažívám její současnou éru. Pravda ale je, že dnešní hudba již nevytváří hvězdy, které by lidé znali v tak masovém měřítku a které by byly společné pro podstatnou část populace. Gott takovou hvězdou byl.

V Československu a později i v Česku se stal velkou osobností, protože se na něm shodli prakticky všichni. Nemám na mysli hodnocení jeho produkce, ale fakt, že o něm všichni bezpochyby věděli. A platí také to, že jestli politici v Česku chtěli jeho pohřeb zaštítit, bylo to hlavně proto, že nikdo z nich nikdy nedosahoval Gottovy popularity.

Líbila se vám Gottova produkce?

Knihu o Gottovi jsem nepsal s ohledem na svůj hudební vkus. Mám ale rád jeho produkci z 60. let. Zřejmě nejsem sám, kdo považuje období kolem vzniku filmu Kdyby tisíc klarinetů z roku 1964 za jeho vrchol.

Jeho mladická energie v době, kdy natočil svou první desku, byla neuvěřitelná. V té době měl Gott pocit, že se mu daří, ale titul vítěze ještě neměl vybojován, a tak se o něj velmi snažil. Tento energický mix se mi nesmírně líbil.

Můj vkus se pak už neshoduje s Gottem po roce 1970. Druhá věc je, že tehdy už

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Hudba

Literatura

Rozhovory

TOP

Česko, Kontext N, Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější