Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Západní Evropa zatím omikron zvládá uspokojivě. Česko může doplatit na to, čím se od ní liší

Tolik nových případů, jako nyní v několika západoevropských zemích, jsme za celou dobu pandemie ještě nikdy nikde neviděli.
Tolik nových případů, jako nyní v několika západoevropských zemích, jsme za celou dobu pandemie ještě nikdy nikde neviděli.

Dosavadní zkušenosti ze západní Evropy naznačují, že se šíření omikronu nedá účinně zabránit, protože je příliš nakažlivý. A také, že se ho není třeba příliš bát, protože vede k méně závažným průběhům covidu a nemocnice tam nezahltil. Zatím ale nevíme, zda to je definitivní závěr. Nevíme také, jestli u nás bude omikronová vlna probíhat stejně. Jet po německé dálnici sto osmdesát je také něco jiného než provozovat totéž na D1.

Uběhlo dalších několik týdnů. Co víme nového o variantě omikron, nejnovější podobě viru SARS-CoV-2? S jak velkou jistotou to víme? A především, co z toho vyplývá prakticky? Co nás čeká v nejbližších týdnech? Stále ještě na to není jasná odpověď, ale prostor možností se přece jen trochu zužuje.

Už několik týdnů lze pozorovat, jak v mnoha zemích světa nesmírně rychle přibývá nových případů covidu. Tato aktuální vlna je nejvyšší od počátku pandemie. V Dánsku se v těchto dnech blíží počet nových denně registrovaných případů třem tisícům na milion obyvatel. Přes 2000 na milion denně má také Francie, Spojené království, Řecko, Kypr, Irsko a Malta. Tím padly dřívější historické vrcholy jednotlivých vln: 1500 v říjnu 2020 (Belgie), 1280 v lednu 2021 (Irsko), 1140 v březnu 2021 (Česko) a 2040 v listopadu 2021 (Slovensko).

V listopadu 2021 byla v Jihoafrické republice poprvé zachycena nová varianta viru SARS-CoV-2, která dostala označení omikron. K jejímu objevu přispěl náhlý nárůst počtu pozitivních případů. Krátce poté došlo k podobně rychlému růstu v několika izolovaných ohniscích v dalších zemích. Ohniska bylo skoro vždy možné vysvětlit kontaktem s Jihoafrickou republikou či přilehlými africkými zeměmi – Botswanou a Namibií.

Pozorování ohnisek v JAR i v Evropě ukázalo, že nová varianta je nakažlivější než dosud převládající delta. Šíří se snáze a rychleji. Kromě toho v průměru vede k méně závažným průběhům nemoci než delta. Někteří virologové se domnívají, že oba tyto efekty mají společné vysvětlení: omikron se podle nich rychle množí už v horních cestách dýchacích, ne až v plicích jako delta. Tím pádem způsobuje onemocnění, které má svými příznaky blíže k běžnému nachlazení než k zápalu plic. A o to snáze se také šíří, protože cesta ven z průdušek je kratší než z plic.

Rýsuje se tedy příznivý příběh: po dvou letech virus zmutoval do méně škodlivé podoby, kterou se sice velká část z nás nevyhnutelně nakazí – aby nás před omikronem ochránily respirátory a izolace, muselo by se obojí používat nesmírně důsledně, spolehlivou ochranou není ani očkování –, ale onemocnění bude mít mírnou formu a vytvoří v nás přirozenou imunitu. Kdyby k tomu došlo opravdu v masovém měřítku, může tím virus sám sebe zahnat do kouta; nebude se mít v kom množit.

Zhruba takhle se to dnes častěji a častěji dočtete. Do určité míry to potvrzují data. Jak to ale bývá, obrázek, který skýtají, je méně jednoznačný

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Koronavirus

Varianta omikron

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější