Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Dají se dělat velké objevy v malé zemi? Rok 2021 v české vědě

Tým laserové centra HiLASE pracující s nejvýkonnějším laserem světa. Foto: HiLASE
Tým laserové centra HiLASE pracující s nejvýkonnějším laserem světa. Foto: HiLASE

Věda je svou podstatou celosvětová. O její úzce národní vymezení se zajímají hlavně úředníci schvalující rozpočty – a my novináři, když řadíme materiály do domácí či zahraniční rubriky. Sami vědci se podobnému škatulkování většinou vymykají. A vyhýbají.

Co to vlastně je česká věda, kde má hranice? Pokud tím pojmem myslíme vědeckou práci, která probíhá na našem území, pak je nutné připomenout, že se na ní podílí mnoho zahraničních vědců. Například pod jedním z nejzajímavějších českých výsledků končícího roku v oblasti chemie je podepsáno sedm autorů – tři Španělé, jeden Slovák a tři Češi.

Stejně tak platí, že mnoho českých vědců pracuje v zahraničí, někteří na úrovni absolutní světové špičky. Připomeňme jména jako Bohdan Pomahač (plastický chirurg, který jako první v USA transplantoval obličej), Tomáš Cihlář (vedoucí vývoje antivirotik ve firmě Gilead Sciences, jeden z autorů známého remdesiviru) nebo Martin Jínek (jeden z autorů metody CRISPR-Cas9, nejdůležitějšího nástroje genového inženýrství).

Česká vědecká pracoviště jsou aktivně zapojena do mnoha mezinárodních spoluprací. Česká republika je členskou zemí evropského centra jaderného výzkumu CERN, Evropské kosmické agentury či astronomického centra European Southern Observatory. Tam všude naši vědci působí, tam všude je tedy česká

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější