Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Visegrádská koule na noze. Vraťme se k původnímu smyslu V4, a přinuťme tak Polsko s Maďarskem, aby odkryly karty

Hlavy států V4 – Miloš Zeman, János Áder, Andrzej Duda a Zuzana Čaputová – dodávají Visegrádu svými setkáními punc nejvyšší důležitosti. Foto: Pražský hrad / Prezident ČR
Hlavy států V4 – Miloš Zeman, János Áder, Andrzej Duda a Zuzana Čaputová – dodávají Visegrádu svými setkáními punc nejvyšší důležitosti. Foto: Pražský hrad / Prezident ČR

Komentář Jakuba Kučery a Lukáše Rejzka: Se jmenováním nové vlády, respektive během tahanic, které ho doprovázely, přišla opět řeč na vztah Česka k visegrádské čtyřce. Prezident nakonec jmenoval vůči V4 rezervovaného Jana Lipavského ministrem zahraničí až s garancí, že se budou všichni členové vlády řídit novou koaliční smlouvou. V té je Visegrádu přisuzována skoro stejná váha jako EU a NATO. Řada odborníků si jeho přínosem ale tak jistá není, zvláště teď, když se někteří jeho členové dostávají do stále ostřejšího sporu s EU. Zkusme se podívat na V4 z různých úhlů a zamyslet se nad tím, jak s tímhle „fantomem“ české zahraniční politiky naložit.

Pohled první

Visegrádská čtyřka vznikla proto, aby společně dosáhla ukotvení čtyř postkomunistických zemí v demokratickém Západě, což se jí vstupem všech členů do EU a NATO v podstatě povedlo. Z ustavující deklarace z roku 1991 vyplývá, že nástrojem, jak dosáhnout tohoto cíle, je vybudování a ochrana svobody a hodnot liberální demokracie. Při pohledu na současné Polsko a Maďarsko se tomu musí ale člověk skoro smát. Jejich vlády v posledních letech zavádějí čím dál větší autokracii, svévolně upravují ústavu a omezují novinářské i akademické svobody.

Konkrétněji: polský zákon „lex TVN“ likvidující největší nezávislé zpravodajství v zemi (prezident ho nakonec vetoval, ale někteří poslanci vládní strany se nevzdávají naděje, že se ho nakonec podaří protlačit), nátlak na propuštění šéfredaktora vlivného maďarského deníku Index, polský zákon v podstatě zakazující potraty, maďarský zákon zakazující propagaci LGBTQ nebo změna volebních zákonů v obou zemích. Dále tu jsou účelové justiční reformy (například polský „náhubkový zákon“).

To vše Varšavu a Budapešť přivedlo

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

Visegrádská 4

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější