Utrpení vznešeného elfa v českém pivním infernu. V Nevědění opadává z Kundery nátěr úspěšně abstrahujícího esejisty
Před více než dvaceti lety vyšel ve Španělsku román Milana Kundery Nevědění (L’lgnorance, 2000), který po následném dlouhém putování různými překlady dorazil až do češtiny – do jazyka čtenářů, na něž bude pravděpodobně působit zdaleka nejintenzivněji, neboť je snad i trochu o nich. Česká elita si Kundery zjevně váží; v hlasování o knihu roku Lidových novin Nevědění zvítězilo. Spisovatel sám je ale k Česku (a k českým ženám) podstatně méně shovívavý.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Jsou rané devadesátky, vzduch ještě voní sametem, doba žije návraty: soukromého podnikání, restitucemi, amnestií nebo návraty emigrantů. Právě těm posledním se věnuje Nevědění, román nejslavnějšího emigranta z řad spisovatelů. Hlavními postavami jsou zde Irena, Češka, která se po dvaceti letech v Paříži vrací do Prahy. Podobně činí též původem Čech Josef, který za českou rodinou přilétá z Dánska. Oba záhy zjišťují, že jakkoliv zde mělo dvacet let vládnout normalizační „bezčasí“, lidé se měnili, a dokonce dál žili svoje životy, přestože už bez našich hrdinů, ztracených za železnou oponou – tehdy se snadno mohlo zdát, že na „věčné časy“.
Když život mluví autorovi do textu
Kunderův literární návrat do bezprostředně porevoluční Prahy se odehrává v podivuhodně matných obrazech. Pro jednu z postav je nejnápadnějším rysem tehdejšího hlavního města nikoliv například neuvěřitelná zpustlost, ale to, že všude je slyšet a vidět angličtina. To je detail, který se zajímavě shoduje se vzpomínkami Věry Kunderové (zmiňuje dokonce „dvojjazyčné nápisy“, nepřípustné ani za sovětské okupace!), které svěřila Miroslavu Balaštíkovi
