Deník N

První test v NATO vyhnal vicepremiéra do sprchy, Kavan na Mauriciu neměl signál. O bombardování Jugoslávie Zeman rozhodl do 30 minut

Plameny nad ropnou rafinérií v jugoslávském městě Pančevo, která se v roce 1999 stala cílem letadel NATO. Foto: ČTK/AP
Plameny nad ropnou rafinérií v jugoslávském městě Pančevo, která se v roce 1999 stala cílem letadel NATO. Foto: ČTK/AP
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Zatímco Česko před 20 lety s velkou parádou vstupovalo do Severoatlantické aliance, nedaleko Paříže mířily ke krachu mírové rozhovory, které měly vést ke zklidnění krize v Kosovu. Jen několik dní po podepsání přístupových listin byli Češi vystaveni testu, zda unesou spojeneckou odpovědnost.

Jestli jste v posledních deseti letech na internetu nenarazili na výraz „humanitární bombardování“, žili jste nejspíš na jiné planetě.

Sousloví, připisované tehdejšímu prezidentovi Václavu Havlovi, se stalo erbovním heslem jeho kritiků a zastánců srbského pohledu na konflikt v rozpadající se Jugoslávii. A také ilustrací mýtů, které tu válku obklopily a dodnes žijí vlastním životem.

Kritici Václava Havla například často zároveň odmítají přijímání migrantů a podporují současnou hlavu státu Miloše Zemana. Muže, který v roce 1999 jako český premiér za republiku vyslovil s údery formální souhlas, stejně jako s přijetím kosovskoalbánských – tedy muslimských – uprchlíků.

Žádná dálka. Z Lanžhotu je to do Vukovaru jako do Aše

O tom, že vývoj v Kosovu hrozí válkou, věděla česká diplomacie

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

20 let v NATO

V tomto okamžiku nejčtenější