Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

První test v NATO vyhnal vicepremiéra do sprchy, Kavan na Mauriciu neměl signál. O bombardování Jugoslávie Zeman rozhodl do 30 minut

Plameny nad ropnou rafinérií v jugoslávském městě Pančevo, která se v roce 1999 stala cílem letadel NATO. Foto: ČTK/AP
Plameny nad ropnou rafinérií v jugoslávském městě Pančevo, která se v roce 1999 stala cílem letadel NATO. Foto: ČTK/AP

Zatímco Česko před 20 lety s velkou parádou vstupovalo do Severoatlantické aliance, nedaleko Paříže mířily ke krachu mírové rozhovory, které měly vést ke zklidnění krize v Kosovu. Jen několik dní po podepsání přístupových listin byli Češi vystaveni testu, zda unesou spojeneckou odpovědnost.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Jestli jste v posledních deseti letech na internetu nenarazili na výraz „humanitární bombardování“, žili jste nejspíš na jiné planetě.

Sousloví, připisované tehdejšímu prezidentovi Václavu Havlovi, se stalo erbovním heslem jeho kritiků a zastánců srbského pohledu na konflikt v rozpadající se Jugoslávii. A také ilustrací mýtů, které tu válku obklopily a dodnes žijí vlastním životem.

Kritici Václava Havla například často zároveň odmítají přijímání migrantů a podporují současnou hlavu státu Miloše Zemana. Muže, který v roce 1999 jako český premiér za republiku vyslovil s údery formální souhlas, stejně jako s přijetím kosovskoalbánských – tedy muslimských – uprchlíků.

Žádná dálka. Z Lanžhotu je to do Vukovaru jako do Aše

O tom, že vývoj v Kosovu hrozí válkou, věděla česká diplomacie

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

20 let v NATO

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější