Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Děti jako rukojmí. Vánoční pohádka Jak si nevzít princeznu stvrzuje krizi českého pohádkového žánru

Vánoční pohádka České televize Jak si nevzít princeznu. Foto: David Raub
Vánoční pohádka České televize Jak si nevzít princeznu. Foto: David Raub

České pohádky bohužel nevznikají s jakýmkoliv ohledem na dětského diváka. Zcela ignorují trendy, statistiky nebo i pozorování toho, co dnešní ratolesti zajímá a baví. Žádné dítě nadané alespoň trochou vlastní vůle se nezajímá o popletené sudičky, hašteřivé pány krále a brblající rádce. Žádné takové dítě nemůže projevit sebemenší zájem o vánoční pohádku Jak si nevzít princeznu v režii Karla Janáka. Upozornění: text může vyzrazovat některé části děje.

Dětem nebude imponovat, že se postavy čtyřiatřicetiletého Marka Adamczyka a šestadvacetileté Anny Fialové chovají jako hloupá desetiletá prťata. Co na tom má být lákavého? Děti si přece rády hrají na dospělé, nezajímá je sledovat dospělé hrající si na děti! Nezajímají je prázdné postavy bez charakteru a intelektu, chtějí příběhy, které dávají smysl a které se dají rozvíjet a dál budovat. Jenže české pohádky visí v jakémsi obludném vakuu zamlžených vzpomínek na to, co v dětství považovaly za zajímavé generace lidí středního a staršího věku a tyto vzpomínky se prostřednictvím šišlajících karikatur nesmyslně pobíhajících po lese pokoušejí replikovat bez ohledu na cokoliv dalšího.

Přestože naše pohádky neexistují pro děti, každá případná výtka vůči nim je zastánci svedena na to, že je to film pro nejmenší, takže v něm věci nemusí dávat smysl. Děj nemusí následovat

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Film

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější