Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Webbův teleskop odstartoval. Astronomové prožívají nejnapínavější Vánoce svého života

Šest z osmnácti segmentů zrcadla Webbova teleskopu. Foto: NASA / MSFC / David Higginbotham
Šest z osmnácti segmentů zrcadla Webbova teleskopu. Foto: NASA / MSFC / David Higginbotham

Dnes ve 13.20 vzlétl do vesmíru nejsložitější stroj, jaký tam lidé kdy poslali. Tím začíná nová éra astronomie.

(Aktualizováno.) Raketa Ariane 5 byla připravena na odpalovací rampě kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Na její špici ve výši padesáti metrů spočívá dílo tisíců lidí, výsledek pětadvaceti let dřiny a problémů, investice ve výši devíti miliard dolarů. Dnes, 25. prosince, krátce po poledni našeho času raketa vzlétla.

Start proběhl přesně podle plánu, Ariane 5 vzlétla ve 13:20 středoevropského času. Postupně se oddělily všechny stupně nosné rakety. Kosmická loď nyní už pokračuje sama. Rozvinula své solární panely, zapnula si elektrický proud a komunikuje se Zemí. První nebezpečnou část mise má úspěšně za sebou.

Nervozita vědců tím nekončí, trpět budou ještě dlouho. Webbův teleskop (James Webb Space Telescope, JWST) bude mít ještě mnoho příležitostí selhat, než začne pracovat. Všichni pevně doufají, že se to nestane, jenže složitost projektu je taková, že nezbývá vůbec žádný prostor pro sebemenší chybu – každá by byla osudná.

Vývoj teleskopu – ve skutečnosti jde o více měřicích a pozorovacích přístrojů pohromadě, ale používá se pro ně tento souhrnný název – trval od roku 1996. Původní odhad nákladů činil půl miliardy dolarů a startovat se mělo roku 2007. Start se posunul, jak vidět, o čtrnáct let, náklady vyrostly – když započteme i ty budoucí, nutné k provozu mise – na dvacetinásobek. Nejde jen o podstřelený odhad, důvodem je i to, že se během vývoje teleskopu několikrát měnily jeho parametry; že nastaly nečekané problémy s financováním (zejména po 11. září 2001); že spolupráce mezi NASA, Evropskou kosmickou agenturou a Kanadskou vesmírnou agenturou, třemi provozovateli, nebyla vždy ideální, stejně jako koordinace mnoha komerčních dodavatelů; že během vývoje a výroby bylo odhaleno mnoho chyb, jež si vyžádaly opakované revize; zkrátka, že jde o projekt na hranici soudobých možností.

James E. Webb (1906–1992) byl ředitelem NASA v letech 1961–1968, tedy v době největšího rozmachu amerického vesmírného programu.

Dvě generace vesmírných teleskopů Hubble Webb
vzdálenost od Země 550 km 1,5 milionu km
průměr zrcadla 2,4 m 6,5 m
obor pozorování ultrafialový, viditelné světlo, infračervený infračervený
celkové pořizovací náklady 4,4 mld. USD 8,9 mld. USD
celkové provozní náklady 6,9 mld. USD 0,8 mld. USD (odhad)

Poprvé si vědci mohli oddechnout, když raketa úspěšně opustila Zemi. Podruhé

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Vesmír

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější