Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

„Řekni, kde ti ptáci jsou.“ Ornitologové se ptali pamětníků na mizející druhy, vytlačuje je nešetrné zemědělství nebo oteplování

Sýček obecný patří podle ochranářů k ptákům nejohroženějším trávením jeho přirozené potravy plošně sypaným jedem. Foto: Česká společnost ornitologická
Sýček obecný patří podle ochranářů k ptákům nejohroženějším trávením jeho přirozené potravy plošně sypaným jedem. Foto: Česká společnost ornitologická

Že z krajiny mizí ptáci, není novinka. Čeští ornitologové ale přišli s novým přístupem, jak se dozvědět víc o tom, kolik jich dřív v tuzemsku mohlo hnízdit. Vyzpovídali pamětníky ze svých řad. Systematické sledování stavu ptactva v zemi začalo v 80. letech, vzpomínky však mohou dosáhnout mnohem dál. Výsledek vědce svou mírou shody s daty z atlasů ohromil. A potvrdil, že ptáků ubylo znatelně.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Za pozorováním a kroužkováním ptáků jezdí jednačtyřicetiletý ornitolog Jiří Reif hlavně do polí a lesů v Čechách, vydal se už ale i do mokřadů podél velkých řek v Polsku nebo do vzdálených horských lesů a savan v Africe.

I tak ale s mírnou závistí pročítá vzpomínky svých předchůdců. „Dřív byla pestrá, zajímavá krajina všude za domem. Když se člověk podíval za roh, byl v přírodě,“ popisuje biolog s tím, že v Praze kvůli tomu trochu trpí, za zajímavým pozorováním prý musí jet z města alespoň hodinu.

Ještě v půli minulého století tomu ale bylo jinak. Poutavě to líčí například nyní osmaosmdesátiletý zoolog, spisovatel a skaut Miroslav Nevrlý ve své knize Moje ptačí roky. „Spolu s Ottou Kadlecem chodili po Praze a kroužkovali. Místa, která popisují, se už úplně proměnila. Vypráví, jak kladli sítě a sklapovací pasti, pozorovali tah slavíků v křoví nebo na Letné různé druhy ptáků, které bychom tam už dnes nenašli,“ popisuje Reif z Univerzity Karlovy.

Jistota, s níž Nevrlý v knize popisuje detaily, ho přivedla k myšlence, že podobné vzpomínky musely zůstat v paměti i jiným. Obrátil se proto na šéfa České společnosti ornitologické (ČSO) Zdeňka Vermouzka, zda by ho s takovými lidmi ze sdružení nepropojil. Ten nadšeně souhlasil a vytipoval

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Ekologie

Příroda

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější