Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Kdy vědci pomáhají vzniku hoaxů? Dva rozhovory o tom, v čem je veřejná debata o covidu zrádná

Demonstrace proti pandemickým opatřením na Staroměstském náměstí. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Demonstrace proti pandemickým opatřením na Staroměstském náměstí. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Pandemie je extrémně odborné téma, v centru pozornosti se proto ocitají vědci z příslušných oborů. Některé z těch, kteří zastávají stanoviska odlišná od hlavního proudu, ale zneužívají dezinformační média, čemuž se oni příliš nebrání. O jejich roli a specifické podobě hoaxů v oblasti, v níž je není snadné vyvracet, mluvil Deník N odděleně se dvěma experty na dezinformace: analytikem Františkem Vrabelem ze společnosti Semantic Visions a mluvčím skupiny Čeští elfové Bohumilem Kartousem.

V rozhovoru se mimo jiné ptáme:

  • Čím je pandemie jako vysoce odborné téma specifická z hlediska dezinformací.
  • Jaká je role a motivace odborníků, kteří se nechají zneužívat dezinformačními zdroji, nebo s nimi přímo spolupracují.
  • Jak se dezinformace o koronaviru za dva roky proměnily.
  • Nač by si měli dát pozor politici, aby dezinformátorům nedávali munici.

Pandemie trvá už skoro dva roky, dezinformace ji provázejí od začátku. Vnímáte nějaký vývoj v tom, jak vznikají, působí, nabývají či ztrácejí na síle a podobně?

Bohumil Kartous: Kdykoliv se objeví fenomén s globálním dopadem, který začne okupovat informační prostor, dezinformační scéna rychle reaguje, pokud je tam pro ni potenciál. Ten je dán zaprvé tím, zda je možné manipulací s tématem vyvolávat strach. To u koronaviru platí stoprocentně. A zadruhé musí nabízet konspirační možnosti. V tom je pandemie také ideálním tématem.

František Vrábel: Dezinformace kolem covidu nelze vytrhávat z celkového proudu. Jsou plnou součástí dezinformačního proudu, který se na naše občany valí. Je to zcela jednoznačně jeden ekosystém. Jeho hráči jsou stabilní a pořád titíž. Je to zhruba dvacítka webů, které se tváří jako zpravodajské, ale jsou manipulativní nebo dezinformační. Tento ekosystém funguje tak, že se snaží využívat trhliny ve společnosti nebo témata, která v konkrétním čase rezonují.

BK: Ano, sledujeme vývoj. Dezinformační scéna velmi rychle reaguje na změnu pohledu. První téma byl vznik viru, kde se vzal, co je příčinou. Postupně byla ústředním tématem hygienická opatření, jejich údajná nesmyslnost a škodlivost, to jsme si užili loni. S příchodem očkování se dominantním tématem stalo to. Jeho potenciál je nejvyšší, protože je to jehla, kterou všichni dostaneme do těla.

Pandemie je velmi odborné téma, diskuse se vede o věcech, které člověk vzdělaný v jiném oboru ani nemůže posoudit. Posiluje to potenciál dezinformací? Jsou z tohoto důvodu hůře potíratelné?

BK: Přesně tak. Pak už se z toho stává situace, kdy zastáváme postoje ne proto, že bychom je dokázali racionálně opřít o argumenty, ale protože už jsme se v tomto postoji stabilizovali. Buď jsem se nechal naočkovat a věřím odborné většině, že to je nejlepší řešení, nebo jsem se naopak naočkovat nenechal, oficiálním deklaracím o bezpečnosti nevěřím, a pak hledám oporu pro svůj postoj, kterou najdu velmi pohodlně a rychle.

FV: Klasický dlouhodobý dezinformační narativ, že NATO ohrožuje Rusko, které nikdy nezačalo žádnou válku a je obětí spiknutí, je měkké téma. Když ale mluvíme o covidu, je navýsost odborné. A jestliže dezinformace podporují autority, je to mimořádně nešťastné a nebezpečné.

Vytváří se nějaká stabilnější struktura dezinformačních zdrojů o pandemii? Přebírají některé roli lídrů?

BK: Za skoro dva roky už se vyprofilovaly pozice ve veřejném diskurzu – lidé, kteří obhajují oficiální pozice, a pak ti, kteří se staví do pozice disentu. Vysoce se zprofesionalizovaly obsahy. Dezinformátoři sbírají disentní argumentaci lidí, kteří v českém prostoru zastávají opoziční postoje, například profesora

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Dezinformace

Koronavirus

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější