Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Lidská práva a státní zvůle. O 150 letech německého parlamentarismu

Německý Bundestag. Foto: Artur Bogacki, Adobe Stock
Německý Bundestag. Foto: Artur Bogacki, Adobe Stock

Je skoro až s podivem, jak často se v německém veřejném prostoru objevuje pojem „právní stát“ a jak velkou váhu přikládají Němci všemu, co si pod tímto pojmem představují. Kdo sleduje jejich diskusi zvenčí jako nezúčastněný pozorovatel, může nabýt dojmu, že to s tím „právním státem“ Němci přehánějí, nebo že je to dokonce jejich posedlost, až fetiš. Ovšem společenská shoda na tom, že vláda práva má být tím nejdůležitějším rysem státní moci, není vůbec samozřejmá. Německo k ní došlo reflexí mnoha historických chyb. O to hlouběji je nyní zakořeněna. Berlínský zpravodaj Deníku N Pavel Polák se ohlíží za 150 lety německého parlamentarismu.

Byl to slavnostní moment v provizorních podmínkách. Sjednocené Německo mělo své první poslance, ale nemělo budovu parlamentu. Ta, kterou známe dnes, ještě nestála. Protože když se v sídle pruských králů osnovala ofenziva proti Francii doprovázená plány na vytvoření německé říše, nelámal si nikdo hlavu s tím, kde budou zástupci nově vzniklého Říšského sněmu rokovat.

A tak se na ustavující schůzi 21. března 1871 vydali poslanci k budově pruské královské porcelánky v Lipské ulici v centru Berlína. Nepobírali žádný plat, neměli žádné kanceláře, natožpak spolupracovníky, kteří by jim připravovali podklady.

Ženy volit nesměly, stejně tak ani muži

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Německo

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější