Pandemie s omikronem může být trochu mírnější, nebo o dost horší. Pořád ještě nevíme
Omikron dělá světu starost. Je nakažlivější? Vede opravdu k lehčím průběhům covidu, nebo naopak zahltí nemocnice? Ubližuje dětem? Některé země se vydávají cestou velké předběžné opatrnosti, jiné – včetně Česka – žádná nová opatření nepřijímají.
O novém přestrojení viru SARS-CoV-2, variantě omikron, se už ví mnohem více než před čtyřmi týdny, kdy jej poprvé zachytili v Jihoafrické republice. Přesto se hlavní známá fakta dají shrnout několika větami, na jejichž sepsání by stačil papír formátu A5. Celý jeho obsah najdete na konci tohoto článku (pokud nemáte čas, klidně tam přeskočte).
Omikron se od delty, což je zatím celosvětově převládající varianta koronaviru SARS-CoV-2, liší asi padesáti dílčími mutacemi své RNA, což má za následek, že virus vypadá trochu jinak a funguje trochu jinak. Množství odchylek je větší, než tomu bylo při nástupu nových variant v minulosti, proto se mohou výrazněji lišit i vlastnosti viru. Poznat, čím přesně, je těžké, protože ze samotné RNA se to nijak vyčíst nedá. Musíme čekat, co virus způsobí v populaci, oddělit důsledky jeho proměny od všech ostatních vlivů (což je ale skoro nemožné) a počkat, až bude dost dat pro solidní závěry. Tento čas stále ještě nenastal.
Nejistota se týká tří hlavních faktorů nové varianty: zda je nakažlivější než dosavadní delta; zda se průběh a závažnost nemoci způsobené omikronem nějak liší od obrazu převládajícího dnes; a konečně jak to je s účinností vakcín a léků.
Hongkongská naděje: průdušky, ne plíce
O tom, že se varianta omikron šíří rychleji a snáze než delta, už není mezi vědci pochyb. V těch částech světa, kde omikron převládl, jde počet pozitivně otestovaných nahoru mimořádně rychle. Není ale jasné, proč tomu tak je. V úvahu připadají dvě příčiny: buď se nějak změnil mechanismus šíření viru, anebo dovede lépe
