Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zdravotníci se za pandemie setkávají se smrtí až dvacetkrát častěji, lékaři se u nás učí psát úmrtní listy, popisuje primář

„Už není omluva pro označování covidu jako chřipečky. Když někdo říká, že to samo přejde, přeháníme to, pacienty si vymýšlíme, očkování je nevyzkoušené a podobně, je to možná pochopitelné, ale není to omluvitelné,“ říká primář infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Aleš Chrdle. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
„Už není omluva pro označování covidu jako chřipečky. Když někdo říká, že to samo přejde, přeháníme to, pacienty si vymýšlíme, očkování je nevyzkoušené a podobně, je to možná pochopitelné, ale není to omluvitelné,“ říká primář infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Aleš Chrdle. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Primář infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Aleš Chrdle vydal loni v říjnu spolu s kolegy Výzvu z první linie. Lékaři v prohlášení varovali před zlehčováním covidu-19. Od té doby zdravotníci rozšířili a zase omezili covidová oddělení, aby je letos na podzim opět otevírali. Jak se za tu dobu proměnila nemocnice, personál nebo pacienti, popisují primář Chrdle spolu s vrchní sestrou infekčního oddělení Janou Lískovcovou v rozhovoru pro Deník N.

V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:

  • Jak zasáhla pandemie chod jedné z největších nemocnic v Česku.
  • Jak se změnily problémy, s nimiž se lékaři v covidových odděleních potýkají, a jak se posunuly možnosti léčby nemoci.
  • Jak dlouhodobé vypětí zdravotníci snášejí a co jim pomáhá vyrovnávat se s častým setkáním se se smrtí.
  • Jak vnímají neustálé přechody mezi dvěma světy – tím v nemocnici a tím „venku“.

Vaše infekční oddělení se opět proměnilo na plně covidové. Jak to v praxi vypadá?

A. Ch.: „Firma“, která měla 70 zaměstnanců a objem necelých 50 lůžek, má z měsíce na měsíc najednou asi 280 zaměstnanců a 120 lůžek.

J. L.: Teď mi volal personální ředitel a zase se zhrozil. Navýšili jsme personál, protože jsme museli promíchat kmenové sestry s půjčenými a otevřít další dvě stanice v jiné budově – druhou JIP a standardní lůžka. Tam potřebujeme pár lidí kmenových a pár půjčených, aby se rychle zaučili. JIP sestra se zaučuje několik let a my jsme potřebovali, aby se tito lidé zaučili za několik hodin.

Odkud si sestry půjčujete?

J. L.: Dá se říct, že už odevšud. Na JIP se snažíme dávat sestry alespoň s minimální praxí v intenzivní péči, ale jsou tam i sestřičky, které ji nemají. Týmy vždycky nakombinujeme.

Kdy jste museli oddělení takto rapidně rozšířit?

A. Ch.: Na podzim, na jaře, na podzim. Rozběhneme, stáhneme. A znova. Na začátku října jsme byli „covid free“ a na konci října jsme byli plní. V listopadu jsme proto začali expandovat a přetékat.

Aktuálně je u vás podle statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) 113 pacientů s covidem-19 (k 13. 12.). Většina právě na infekčním?

A. Ch.: Ano, na tom rozšířeném.

Co to tedy znamená pro vaši práci?

A. Ch.: Infekční pacienti, kteří by normálně leželi tady, jsou na jiných odděleních. Když jejich stav souvisí s nervovým systémem, zaměstnali jsme neurology. Když jsou to střevní infekce, leží na gastroenterologii. Najednou mají o třetinu víc pacientů.

Takže na infekčním oddělení jsou už jen covidoví pacienti?

A. Ch.: Od začátku listopadu ano.

Z nemocnice v Českých Budějovicích jsme přinesli i reportáž:

A jak je postaráno o vaše infekční pacienty přesunuté jinam?

A. Ch.: Držíme jim palce a věříme, že jsou zajištění dobře. Když je situace složitá, tamní lékaři ji s námi konzultují, hlavně telefonicky. Minulý týden jsem si po práci zaběhl na dvě konzilia, což pro mě bylo trochu za odměnu – mohl jsem zase dělat normální infekční medicínu, ne covidovou.

Primář infekčního oddělení Aleš Chrdle s vrchní sestrou Janou Lískovcovou říkají, že pro zdravotníky je paradoxně snazší rozjezd pandemické vlny, než její klesání. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Podzimní vlna pro vás tedy byla šok?
A. Ch.: Ani ne šok, jako spíš rozladění: už zase. Pro mě to byl podobný pocit, jako když přijdete ze zimy a deště domů do tepla a pak si vzpomenete, že se ještě pro něco musíte vrátit ven.

V čem je podzim jiný než dřívější fáze pandemie?

J. L: Už v tom trošku umíme chodit. Takže když vezmu to dobré, už nemusíme zajišťovat tolik materiálu a techniky, už jsme vybavení, máme zaškolený personál. I když to bylo opět složité rozjet, alespoň jsme věděli, kam sáhnout.

Co je jiné? Pacienti. Řekla bych, že jsou často agresivnější, nejsou tolik pokorní. Možná si

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Covid-19

Rozhovory

Zdravotnictví

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější