Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Každý podpis má smysl. Vycházejí nově objevené poznámky Václava Havla ke vzniku Charty 77 a následnému uvěznění

Výřez fotografie Václava Havla ze spisu StB, která byla použita na obálce knihy Někam jsem to ukryl. Repro: Knihovna Václava Havla
Výřez fotografie Václava Havla ze spisu StB, která byla použita na obálce knihy Někam jsem to ukryl. Repro: Knihovna Václava Havla

Kolem některých osobností jako by vznikaly příběhy a dramata tak nějak samy od sebe. Samospádem. Jako by je ony osoby přitahovaly. To byl i případ Václava Havla, jehož nedávno objevený rukopis se záznamem jeho prvního uvěznění se čte vskutku jako absurdní drama.

Na sklonku roku 1976 sepsala skupina přátel kolem Václava Havla slavné prohlášení Charta 77, v němž se signatáři dožadovali dodržování lidských práv a svobod v tehdejším Československu. Prohlášení během vánočních svátků podepsalo 241 lidí. Tajná policie iniciativu zachytila, ale nevěnovala jí pozornost. Manévry spustila až na počátku ledna 1977, kdy již byl text odeslán k publikování v zahraničním tisku. Autoři prohlášení byli sledováni a posléze i zatčeni, paradoxně ve chvíli, když se pokoušeli odeslat prohlášení nejvyšším státním institucím.

Když to Havel později vysvětloval svému spoluvězni v ruzyňské cele, nemohl to dotyčný pochopit. „A to jste poslali jim?“ „Když jsem přisvědčil, velmi se podivil. Jeho reakce měla elementární logiku: nemá smysl posílat stížnost tomu, na koho si stěžujeme – je přece jasné, že stížnost odmítne a stěžovatele potrestá. Další den se mě zeptal: ‚A to jste se pod to podepsali?‘ Přisvědčil jsem. ‚Celým jménem?‘“

Spiklenci (Havel a jeho „šofér“ Landovský) vezli obálky s kopiemi podpisů ke schránkám a byli zadrženi

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Literatura faktu

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější