Letos jsou jeho plánované náklady 510 miliard, zhruba o 7,6 miliardy vyšší než příjmy. V dokumentu, který má ČTK k dispozici a který ve středu projedná vláda, to píšou ministerstva financí a zdravotnictví.
„Na základě provedených modelací lze konstatovat, že při dané predikci příjmů bude muset dojít v letech 2025 až 2026 k významnému zvolnění dynamiky výdajů systému, jinak se zůstatky zdravotních pojišťoven zcela vyčerpají a vzniknou masivní závazky po lhůtě splatnosti,“ uvedla ministerstva.
Podle modelu, který počítá s vyrovnaným hospodařením, by měly příjmy a výdaje zdravotních pojišťoven v roce 2025 být 520,9 miliardy a v roce 2026 asi 540,7 miliardy.
Kvůli započítání inflace ve valorizačním mechanismu letos podle MF a MZd výrazně vzrostly příjmy systému. „Zároveň se tím vyvolávají vysoká očekávání poskytovatelů zdravotních služeb ohledně nárůstů jejich příjmů v dalších letech. V těch však valorizační mechanismus umožní naopak jen relativně nízké navyšování zdrojů,“ píše se v dokumentu.
Proti loňskému roku rostou letos plánované výdaje o 8,6 procenta, tedy asi o 40 miliard. Hospodaření pojišťoven tak bude schodkové, čerpat budou ze zůstatků z předchozích let. Na konci loňského, dosud neuzavřeného, roku mají být zůstatky 55,5 miliardy a na konci letošního je plánováno 47,9 miliardy. Menší zaměstnanecké pojišťovny očekávají schodek hospodaření 3,9 miliardy, Všeobecná zdravotní pojišťovna pět miliard. Pojišťovna plánovala negativní saldo i v předchozích dvou letech, zatím se nenaplnilo.
Příjmy veřejného zdravotního pojištění rostou spolu s ekonomikou, letos jsou plánované na 502,6 miliardy korun. Pojistné zaměstnanců se odvíjí od výše jejich platů stejně jako částka, kterou za děti, seniory nebo nezaměstnané platí do systému stát. Loni byla 1900 korun měsíčně, letos 2085 korun. Celkově tvoří podíl státu necelou třetinu příjmů, letos je plánován na 155 miliard.
Přímo na zdravotní služby má letos jít 498,3 miliardy korun, z nich asi 281 miliard do lůžkové a 135 miliard do ambulantní péče. (ČTK)