Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Diskuse o emancipaci je často nejapná. Genderová rovnost není boj žen proti mužům, říká sociolog

Sociolog Petr Fučík se podílel na řadě výzkumů rodiny, na toto téma také přednáší na Masarykově univerzitě. Foto: archiv Petra Fučíka
Sociolog Petr Fučík se podílel na řadě výzkumů rodiny, na toto téma také přednáší na Masarykově univerzitě. Foto: archiv Petra Fučíka

Česká debata o rovnosti pohlaví je mnohdy černobílá a řeší se banality, míní sociolog Petr Fučík z Masarykovy univerzity. „Je obtížné polemizovat s nejasnou definicí ‚emancipované ženy‘, což v mnoha očích vyvolává stereotypní představu nesnesitelné workoholičky, od které uteče každý muž,“ říká v rozhovoru odborník, který se dlouhodobě podílí na řadě výzkumů rodiny.

V rozhovoru se dočtete:

  • Zda má emancipace svá negativa a jsou-li emancipované ženy osamělé.
  • Jak emancipace ovlivnila podobu současné rodiny.
  • Jak je na tom Česko s rovností žen a mužů v rodinném životě.

Bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová řekla tento týden v DVTV toto: „Mnohé ženy jsou nešťastné z toho, že o sobě musí rozhodovat samy. Mnohé jsou nešťastné z toho, že jim muži říkají: ‚Chtěla jsi emancipaci, máš ji, já ti pomáhat nebudu.‘“ Může za nespokojenost těchto žen emancipace?

Mám pocit, že tady se typicky klade aktérům za vinu něco, co je problém systému. Popis může odpovídat, nepochybně takové ženy existují, podobně jako mnoho dalších. Je tu ale něco obecnějšího.

Zajímavá je spíše interpretace, která se snaží vytvořit realitu, v níž aktér může za to, že se nedaří sladit role pracující ženy a ženy v domácnosti. Celá tradice sociologického myšlení ukazuje, že tyto potíže nelze připisovat samotným jedincům, přinejmenším ne výhradně jim.

Tohle není důsledek přílišné emancipace, nějakého mylného osobního rozhodnutí, ale nedotažené genderové revoluce. Žijeme v přechodové fázi systému, který směřuje od patriarchální společnosti k něčemu novému, o čem zatím nevíme, jak bude vypadat.

Potíž je, že se tu vedou spory o tom, zda jsme na té cestě nezašli příliš daleko, jestli bychom se měli vrátit, nebo jestli to, kam směřuje Západ, je pro nás problém. To je jádro, které se vždycky rozvíří kolem těchto nešťastných, a možná až banálních výroků.

Takže zaprvé problém z mého pohledu netkví v příliš emancipovaných jednotlivcích a zadruhé není o tom, že bychom byli příliš daleko, ale naopak. Ženy pracují a zároveň se od nich čeká, že budou mnohem výrazněji zapojeny v domácnosti, ale nejsou tu významné systémové snahy o zlepšení jejich pozice.

Kovářová také mluvila o tom, že podle její zkušenosti muži nechtějí emancipované ženy a ty jsou často osamělé. Jsou takové ženy osamělé?

Je obtížné polemizovat s nejasnou definicí „emancipované ženy“, což v mnoha očích vyvolává stereotypní představu nesnesitelné workoholičky, od které uteče každý muž. Pokud se ale vrátíme na zem a zkusíme jako jeden z možných znaků emancipace žen vzít třeba vysokoškolské vzdělání, nevypadá to, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rodina

Rozhovory

Česko, Rodina a vztahy

V tomto okamžiku nejčtenější