Deník N

SPD už ztratila punc někoho, kým se dají vydírat sociální demokraté. Prozkoumali jsme 2134 hlasování ve Sněmovně

Andrej Babiš, Jan Hamáček a Vojtěch Filip ve Sněmovně. Foto: ČTK
Andrej Babiš, Jan Hamáček a Vojtěch Filip ve Sněmovně. Foto: ČTK
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Deník N zjišťoval, které strany spolu nejčastěji hlasují v Poslanecké sněmovně. Analyzovali jsme celkem 2134 hlasování, která poslanci od voleb absolvovali. V průběhu volebního období došlo k nejvýraznějším posunům u poslanců SPD a ČSSD.

„Zvířata nelžou, nekradou a jsou upřímná. Tradiční politici to mají úplně naopak,“ tvrdil před lety Andrej Babiš. „Tak to je síla. Hnutí ANO otevřeně podporuje islamizaci naší republiky,“ píše na svém Facebooku Tomio Okamura. „Demokracii začíná vytlačovat oligarchie,“ tvrdila po svém sjezdu sociální demokracie.

To jsou jen některé z rétorických obratů, kterými se čeští politici veřejně častují. Na první pohled naznačují, že jednotlivé strany mezi sebou mají téměř nepřekonatelné příkopy. Realita je ovšem jiná. Strany čile spolupracují, předkládají spolu zákony a hlasují spolu ve Sněmovně.

Data Poslanecké sněmovny, která Deník N ve spolupráci s matematikem a datovým analytikem Michalem Škopem zpracoval, ukazují, že v dolní komoře existují dva základní hlasovací bloky. První jde charakterizovat jako vládní, tvořený hnutím ANO, sociálními demokraty a komunisty. Proti nim stojí opozice zastoupená ODS, TOP 09, hnutím STAN a lidovci. Poměrně blízko k této opoziční sestavě mají i Piráti. Nejvíce mimo tyto hlasující koalice stojí Okamurova SPD. Ta se postupem času výrazně vzdaluje od hnutí ANO.

Hlasovací koalice od začátku volebního období do 20. února 2019.

Dvě strany jsou započteny ve stejné hlasovací koalici, pokud:

  • více než dvě třetiny přítomných poslanců z dané strany hlasují stejně (pro nebo proti)
  • alespoň polovina poslanců z každé strany je přítomna a hlasuje

Politolog Jakub Lysek z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci pro Deník N říká, že „rozdělení je v parlamentní demokracii přirozené, protože současné vládní strany mají jednak společný levicový program, ale především vládní návrhy procházejí mezirezortním připomínkovacím řízení, kde koaliční strany mají prostor návrh doplnit tak, že ve Sněmovně už s tímto návrhem nemají problém“.

„Opozice je tvořena pravicovými stranami a nepřekvapí, že u klíčových zákonů hlasuje proti. Piráti nejsou dosud

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Analýza

V tomto okamžiku nejčtenější