Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Když prezidenti dělají totéž, nemusí to být totéž. Jak to bylo s Havlovými výhradami k ministrům

Václav Havel na archivním snímku z roku 2002. Vpravo za ním Miloš Zeman, vlevo dnes již zesnulý Stanislav Gross. Foto: ČTK
Václav Havel na archivním snímku z roku 2002. Vpravo za ním Miloš Zeman, vlevo dnes již zesnulý Stanislav Gross. Foto: ČTK

V souvislosti s odmítnutím prezidenta Miloše Zemana jmenovat ministrem zahraničí Jana Lipavského (Piráti) a návaznou kritikou se objevují připomínky, že ani například Václav Havel nebyl důsledným stoupencem myšlenky, že volba ministra je výsadní věcí premiéra. To je pravda, zmíněné situace ale mají i několik rozdílů.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

O připomínání toho, že se i Václav Havel zdráhal vycházet premiérovi (tehdy Miloši Zemanovi) vstříc při jmenování ministrů, se nyní snaží zejména lidé, kteří v současném sporu stojí na Zemanově straně.

Pravdu mají v tom, že Václav Havel coby prezident chtěl do obsazování postů ve vládě mluvit. V květnu 2001 například nechtěl jmenovat Miroslava Grégra místopředsedou Zemanovy vlády – spor trval několik týdnů.

„Ty výhrady nejsou ani osobní, ani politické, jsou to výhrady filozofické. Já prostě nesouhlasím s jeho viděním, s jeho pojetím ekonomiky, jeho ‚technologické zóny‘ považuji za zničení naší země,“ řekl Havel. Grégra přesto na konci května vicepremiérem jmenoval.

Grégr už tehdy byl ministrem průmyslu a obchodu a Havlův nesouhlas „s pojetím ekonomiky“ byl do jisté míry analogický se Zemanovým nesouhlasem s „pojetím zahraniční politiky“ Jana Lipavského.

Rozdíl byl v tom, že Havel neblokoval vznik vlády jako takové a nečinil krok, který by zkoušel pevnost vládní koalice. Petr Fiala nyní čelí dilematu, zda si říci o vládu bez Lipavského a pak se o něj soudit, což by mu umožňovalo rychleji převzít moc, nebo zda v duchu mušketýrského hesla „jeden za všechny, všichni za jednoho“ trvat na vládě i s Lipavským, jak chtějí Piráti.

Zeman navíc své výhrady vůči Lipavskému podložil některými smyšlenými argumenty.

Ve dvou bodech

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Miloš Zeman

Vláda Petra Fialy

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější