Deník N

Narodil se v Brně. Obrátil matematiku vzhůru nohama. Zemřel hlady. Génius, podivín, Einsteinův přítel: Kurt Gödel

Kurt Gödel v princetonských časech. Po svém zásadním objevu a předtím, než se ztratil v hlubinách své duše. Foto: autor neznámý
Kurt Gödel v princetonských časech. Po svém zásadním objevu a předtím, než se ztratil v hlubinách své duše. Foto: autor neznámý
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Matematika by byla, i kdybychom my tu vůbec nebyli. Matematika se vzpírá naší vůli, dělá si co chce a my – to právě Gödel prokázal – ji v některých ohledech nikdy nedokážeme dostat pod kontrolu. Matematika existuje objektivně a nezávisle na nás.

Narodil se roku 1906 do bohaté rodiny brněnských Němců. Rodiče bydleli nejprve na Pekařské kousek od Šilingrova náměstí, pak se přestěhovali do pěkné vily pod Špilberkem, v dnešní Pellicově ulici. Kurt chodil do německého reálného gymnázia v dnešní Hybešově. To ví nebo může vědět každý Brňák. Město je na jednoho ze svých nejslavnějších rodáků právem hrdé, všude najdete příslušné pamětní desky.

Nicméně, toto není příběh o Brně. Je to příběh o matematice, Platónovi a hlubině.

Nový krásný matematický dům

Matematika postupně vznikala jako sbírka řešení praktických úloh: jak sečíst ovce, vyměřit pole, vypočítat objem sudu. Jak navigovat loď po širém moři a správně stanovit složený úrok.

O něco později se stala jazykem přírodních a technických věd. Její jednotlivé části – algebra, geometrie, diferenciální počet – se postupně sbližovaly

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější