Řekni, kde ty dívky jsou
Autorka mezinárodně úspěšného románu Porodní bába čtenáře ve své nejnovější próze zavádí do indiánské rezervace Fond du Lac v Minnesotě. I tam rozehrává témata typická pro svou tvorbu: srdcervoucí útlak menšin, brutální násilí na ženách, ale také řevnivost mezi sokyněmi v lásce či fascinaci přírodními náboženstvími. Příběh indiánů a finských přistěhovalců vypráví Katja Kettu svým nezaměnitelným jazykem, v němž se mísí poetičnost se zemitostí a který do češtiny skvostně převedla Jitka Hanušová.
Než indiánka Rose z kmene Odžibvejů v sedmdesátých letech záhadně zmizela, stihla napsat několik dopisů své dceři Lempi. Ta po téměř padesáti letech přijíždí do rodné rezervace na americko-kanadském pomezí za umírajícím otcem Ettuem, potomkem finských přistěhovalců, nejen aby se pokusila matčinu tragickému osudu konečně přijít na kloub, ale také aby lépe pochopila své indiánsko-finské kořeny a našla sebe samu. I ona si myšlenky sumíruje v dopisech, adresovaných dětské lásce, která se znovu rozhoří.
Jak řádky listů ubíhají, postupně se vynořuje matčino trauma z internátní školy, kam byla v dětství odvlečena, a konkretizuje se dceřina vykořeněnost. Rovněž nevysvětlitelně zmizelých Odžibvejek, jejichž tragický osud americké úřady nijak zvlášť nezajímal, začne přibývat.
Jak už jsme předeslali, spisovatelka a animátorka Katja Kettu (nar. 1978), jeden z nejvýraznějších hlasů současné finské prózy, zvolila pro román Vlčí růže (Rose on poissa, finsky 2018)
