Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Znovu se jedná o íránském jaderném programu. Proč se ho nedaří vyřešit a jaké špatné i nadějné možnosti se nabízejí

Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Chameneí. Foto: khamenei.ir, CC BY 4.0
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Chameneí. Foto: khamenei.ir, CC BY 4.0

Analýza: Blíží se Írán už opravdu k výrobě jaderné bomby? Chce ji vůbec? Zamezí mu v tom mezinárodní společenství? Vezme věc do svých rukou Izrael? Nebo se rýsují zcela nová řešení? Sousední Vídeň je opět v centru pozornosti jako metropole světové diplomacie. Minulé pondělí tam byla obnovena jednání mezinárodního společenství s Íránem o jeho jaderném programu. Do značné míry určí bezpečnost na Blízkém východě a nepřímo i na naší hranici.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

V luxusním vídeňském hotelu Coburg Palace však zatím podle očekávání žádný posun nenastal, pokud za něj nelze považovat zjištění, že íránští vyjednavači mají požadavky daleko za hranou možného kompromisu. Rozhovory se tak mohou vléct ještě celé týdny, případně měsíce, dokud mezinárodnímu společenství nedojde trpělivost. Další kolo jednání by podle aktuálních informací mělo začít dnes, ani další odklad by ale zainteresované nepřekvapil.

Vedle Íránu a Spojených států se na jednáních podílejí zástupci Velké Británie, Francie a Německa (tzv. země E3), Evropská unie, Rusko a Čína. Jde o státy a organizaci, které v roce 2015 podepsaly dohodu o íránském jaderném programu známou pod akronymem JCPOA.

Úklid po Donaldu Trumpovi

Donald Trump považoval JCPOA za problematickou dohodu, neboť Írán pootevřela světové ekonomice a poskytla mu mimo jiné prostředky na regionální expanzi (Sýrie, Irák, Libanon, Jemen). V květnu 2018 proto Trump rozhodl o odstoupení od dohody. Jeho administrativa pak postupně uvalila na Írán sérii tvrdých sankcí s cílem přimět ho k zásadním změnám chování, a to jak vůči vlastním lidem, tak na mezinárodní scéně.

Americký exit a neschopnost Evropy smysluplněji kompenzovat americké sankce přispěly

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Americko-íránský konflikt

Blízký východ

Energetika

Evropská unie

USA

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější