Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Naše civilizace mohla vypadat úplně jinak

Nepropadli jsme osudovému omylu, že žijeme v nejlepším z možných světů? Foto: Unsplash/Mika
Nepropadli jsme osudovému omylu, že žijeme v nejlepším z možných světů? Foto: Unsplash/Mika

Nové archeologické objevy staví tradiční výklad dějin lidstva vzhůru nohama, píšou autoři nové knihy David Graeber a David Wengrow.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Ötzi žil před pěti tisíci lety a někdo ho zabil šípem v Alpách. Led uchoval jeho tělo, dokud před 30 lety neroztál a mumii nenašli amatérští horolezci. Zpráva o nálezu a zejména o násilné smrti muže posílila převládající doktrínu, kterou popsal Thomas Hobbes ve své knize Leviatan, že lovci a sběrači měli těžký život a že zejména muži hromadně umírali v neustálých bojích. Člověk se ze začarovaného kruhu násilí vymanil teprve tehdy, když začal pěstovat obilí a založil stát, který ho ochránil. Teprve tehdy vznikla moderní civilizace, které vděčíme za pokrok a bezpečí.

Této myšlence však odporuje řada nových objevů, například nález v Kalábrii. Před 10 000 lety tam lovci a sběrači obřadně pohřbili mladého muže (dostal jméno Romito), který trpěl těžkou nemocí a byl trpasličího vzrůstu. Kmen se o něj musel starat od narození až do jeho předčasné smrti. Namísto násilí jsme tak svědky altruismu a organizované péče.

Jak se tedy máme dívat na dějiny lidstva? Nepropadli jsme osudovému omylu, že žijeme v nejlepším z možných světů? Autoři knihy The Dawn of Everything: A New History of Humanity (Úsvit všeho: Nové dějiny lidstva) antropolog David Graeber a archeolog David Wengrow nás zcela určitě chtějí z tohoto omylu vyvést. Kniha vyšla začátkem listopadu, oba autoři na ní pracovali deset let a Graeber ji stihl dokončit jen několik týdnů před svou loňskou smrtí (bylo mu pouhých 59 let).

Graeber byl i svými názorovými odpůrci uznáván jako nesmírně inspirativní myslitel a jeden z mála géniů současnosti, který bořil myšlenkové stereotypy a dokázal vysvětlit principy anarchismu, k němuž se hlásil, jako nikdo jiný. Kniha Úsvit všeho má 700 stran a je fascinujícím průvodcem historií, o které jste dosud zřejmě nikdy neslyšeli.

V podstatě říká následující:

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Literatura faktu

Česko, Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější