Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Anatomie sexuálního zneužívání v ordinaci. Od Cimického odcházela s ještě větším stresem, přesto se vracela

Z nejchoulostivější situace, kterou v ordinaci psychiatra Jana Cimického Marie zažila, jí pomohl vyklouznout nečekaný příchod pracovnice kliniky. Poté ještě do centra několikrát dorazila, intervaly se ale prodlužovaly. Ilustrace: Adobe Stock
Z nejchoulostivější situace, kterou v ordinaci psychiatra Jana Cimického Marie zažila, jí pomohl vyklouznout nečekaný příchod pracovnice kliniky. Poté ještě do centra několikrát dorazila, intervaly se ale prodlužovaly. Ilustrace: Adobe Stock

Na policii kvůli psychiatrovi Janu Cimickému vypovídalo už bezmála padesát žen. Ta, jejíž příběh budete číst, mezi nimi ale není. I ona vyhledala lékaře, když jí bylo psychicky špatně. Místo pomoci však z jeho ordinace odcházela s ještě větším stresem způsobeným nechtěným osaháváním či polibky. Přesto k němu dál chodila, zlom přišel až ve chvíli, kdy psychiatr překročil další mez. Proč se oběti do nepříjemné situace vrací, co v nich selhání autorit může zanechat a jak na ně působí medializace celé kauzy?

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Když Marie začala docházet k psychiatrovi Cimickému, nebylo jí ani třicet. „Před lety mě sužoval intenzivní a stále se stupňující stres z náročné práce, k tomu se přidal pocit naprosté ubitosti, nedostatku energie a také dlouhodobý smutek. Celkově jsem byla ve stavu, kdy pro mě bylo těžké o svých potížích hovořit, aniž jsem se rozbrečela,“ popisuje žena, jaké problémy ji do lékařovy péče dovedly.

Marie není její skutečné jméno, vzhledem k závažnosti a citlivosti svých zážitků si ale přála zůstat v anonymitě. Redakce její identitu zná a s ženou se osobně setkala.

Cimický působil ve své klinice Modrá laguna, která tehdy sídlila v Družicové ulici nedaleko pražského letiště. Marie lékaře považovala za zkušeného a uznávaného odborníka. Znala ho navíc i jako psychiatra, kterého dříve poslouchala na vlnách Českého rozhlasu: „Pamatovala jsem si ho z Linky důvěry, dávného pořadu pro děti a mládež, a vím, že už tam na mě vždy působil laskavě, empaticky a důvěryhodně.“

„Z prvního setkání jsem měla dobrý pocit,“ pokračuje ve vyprávění. Dodnes si matně vybavuje rozložení kliniky – recepci, která se nacházela v přízemí, čekárnu s barem hned vedle, ordinaci v prvním patře, kde Cimický prováděl akupunkturu, i o patro výš položenou ordinaci, kde probíhaly konzultace.

Z doby před více než deseti lety má schovanou průkazku s vypsanými daty návštěv i leták s nabídkou poradenství u Heleny Sukové, psycholožky a někdejší známé tenistky, která na klinice (ta v současnosti funguje v sousední ulici) působí s Cimickým dodnes.

Při první návštěvě centra se Marie s psychiatrem domluvila, že problémy zkusí řešit akupunkturou (léky totiž nechtěla). A to nejméně na osmi až deseti sezeních, která budou probíhat jednou týdně, aby léčba zafungovala.

Při loučení po druhé schůzce ji lékař objal. Přátelské a povzbudivé chování během konzultace připisovala tomu, že Cimický pochopil, že ona je spíše introvert, a snaží se ji nesmělosti zbavit.

„I nadále jsem mu důvěřovala, protože přece ví nejlíp, co má či nemá dělat, respektive co si smí nebo nesmí dovolit. Nicméně na další schůzce jsem už znejistěla, jestli jde vážně jen o zvedání sebevědomí. Tehdy se totiž k závěrečnému objetí

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Sexuální násilí a obtěžování

TOP

Zdravotnictví

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější