Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Dejte mi čas, doba k rozhodnutí o prezidentské kandidatuře nastane v druhé půlce příštího roku, říká Jourová

Věra Jourová. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Věra Jourová. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

„S panem Orbánem nejsem v kontaktu od mé věty, že v Maďarsku máme znaky nemocné demokracie. Za těmito slovy si stále stojím,“ říká ve velkém rozhovoru pro Studio N Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise zodpovědná za dodržování zásad právního státu, hodnoty a transparentnost.

V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:

  • Proč se protahuje řízení s Maďarskem a Polskem a jak by ve věci konala sama Věra Jourová
  • Co si myslí o tom, že si Viktora Orbána pozval před volbami do Česka Andrej Babiš
  • Jak by Evropská unie měla řešit krizi na polsko-běloruské hranici
  • Kdy se Věra Jourová rozhodne o své případné kandidatuře v českých prezidentských volbách

Nemáte obavy z toho, že nás čeká ostuda, protože Česko podcenilo přípravy na předsednictví v Radě Evropské unie?

Já zásadně nikdy nemám obavy dříve, než se objeví signály, že je k obavám důvod. Předsednictví je velice těžká disciplína, která vyžaduje celou řadu příprav, ať už jsou to lidi, dostatek kvalifikovaných odborníků na těch správných místech, samozřejmě peníze a včasné navázání kontaktů s předsednictvím před a s předsednictvím po, což jsou Francouzi a Švédové. Nesmí se podcenit nic a měly by se vždycky brát v úvahu dobré zkušenosti předchozích předsednictví. Tady není radno vymýšlet kolo. To si ale myslím, že se zatím děje.

A opravdu signály k obavám neexistují? Aktuální rozpočet českého předsednictví nedosahuje ani částek, které do něj vložily i menší státy, jako jsou třeba Estonsko, Slovensko, Slovinsko nebo Lucembursko, kde šlo často v přepočtu o více než dvě miliardy korun. Vláda hnutí ANO a ČSSD v srpnu sice navýšila rozpočet českého předsednictví o 200 milionů na 1,4 miliardy korun, ale někteří ekonomové a experti upozorňovali na to, že je to stále málo, že jsou poddimenzované personální kapacity a že se naše země vzdala ambice zvedat a tlačit pro Česko důležitá témata. A podle kandidáta na ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka se toho s novou vládou nejspíše moc nezmění, protože, jak řekl, výrazné navýšení rozpočtu nepřipadá v úvahu a najímat zkušené lidi a diplomaty tak krátce před začátkem předsednictví podle něj prý už nemá smysl. Proč Česko nedává předsednictví takovou váhu jako některé jiné státy?

Já si nemyslím, že tomu nedává takovou váhu jako jiné země. Politická situace, volby a pandemie jsou faktory, které zkrátka jdou proti systémové kvalitní přípravě. Prostě tento vítr fouká proti. Jestli je rozpočet dost vysoký, na to neumím úplně odpovědět. Ale viděli jsme například předsednictví nizozemské nebo finské, které platilo jen to, co muselo, obě ta předsednictví byla velmi úsporná, a přitom byla velmi efektivní, co se týče dosažených výsledků.

Ono to samozřejmě vyžaduje finanční vybavení, ale důležitější jsou lidi. Tam bych byla fakt ráda, aby se případné obavy rozptýlily co nejdříve a aby byli lidi takzvaně na značkách, protože bez kvalifikovaných odborníků, kteří jednak rozumí fungování Evropy do detailů a jednak jednotlivým sektorům, kde se o nich jedná, se to předsednictví dobře udělat nedá.

A vidíte takové experty?

Vidím, že narůstá počet lidí s jasným posláním tady na zastoupení v Bruselu, a vidím a slyším, co se děje v Praze. Klíčová ministerstva už v minulosti nabrala lidi, kteří se začali zabývat přípravou na předsednictví. Já někdy dojíždím na svoje vlastní metafory, ale mně by se moc líbilo, kdyby předsednictví nebylo o chlebíčcích, jak se někdy zesměšňuje, ale kdybychom měli chleba s máslem. A ten chleba, to je ta základní profesionální schopnost zvládnout tyto agendy. Role předsednictví je poponést agendu Evropské unie z bodu A do bodu B, země na to mají půl roku.

U másla bych to nepřeháněla s tou vrstvou, ale myslím si, že předsednictví slouží k marketingu dané země. Měli bychom ukázat Českou republiku v tom nejlepším světle a zároveň Evropu lépe vysvětlit doma. Přála bych si, aby se to povedlo.

Takže zatímco při minulém předsednictví jsme to Evropě osladili, letos od nás dostane chleba s máslem?

Dobře osolený.

Co pro vás osobně znamená změna vlády v Česku?

Já mám podle pravidel takovou zvláštně vynucenou neutrální pozici. Komisař musí sloužit všem stejným způsobem. Jako občanku mě ale samozřejmě zajímá, jak si vede naše země. Já jsem tady lobotomií neprošla, abych zapomněla, jaké to je být patriotkou. Naopak. Z pozice komisařky už jsem oslovila budoucího premiéra Petra Fialu, že jsem připravena spolupracovat. Nabídla jsem možnost mít slyšení v české vládě. To je standardní věc, kterou jsem nabízela a uskutečňovala už vůči dvěma předešlým vládám. Já jsem tu začínala za Sobotkovy vlády. Předpokládám, že spolupráce bude probíhat solidně, kultivovaně, civilizovaně a že se i pokusím v rámci svých pravidel zajistit, aby česká vláda a české předsednictví nebyly překvapovány něčím nečekaným. Myslím si, že v politice jsou každá překvapení nedobrá překvapení.

Já si moc dobře uvědomuji, že se ptám na otázku, u které se pohybujete na tenkém ledě, protože musíte být z podstaty své pozice neutrální, ale faktem je, že jste ze země, kde bude premiérem Petr Fiala, ten je také předsedou ODS a ODS je ve frakci s polskou vládnoucí stranou Právo a spravedlnost. Nebude to pro vaši pozici a pozici České republiky v Bruselu problematické?

Já se domnívám, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Evropská unie

Maďarsko

Polsko

Rozhovory

Česko, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější