Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Znovuobjevovaná tajemství lidského dechu

Správné dýchání prý můžeme provozovat, kdekoliv a kdykoliv budeme potřebovat. Foto: Jacob Walti
Správné dýchání prý můžeme provozovat, kdekoliv a kdykoliv budeme potřebovat. Foto: Jacob Walti

Za život uděláme v průměru zhruba 670 milionů nádechů. Velmi ale záleží na tom, jakým způsobem je provedeme. Všichni nějak dýcháme, takže to leckomu může připadat jako činnost banální a nezajímavá, ovšem špatné dýchání může mít velmi negativní zdravotní důsledky – to dobré naopak překvapivě pozitivní. O tom, jak složitou a důležitou činností dýchání je, se čtenáře snaží přesvědčit americký publicista a spisovatel James Nestor ve své knize Dech: Nové poznatky o ztraceném umění. Sám autor trpěl dlouhodobými zdravotními problémy, ze kterých se dostal právě až díky dechovým cvičením.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Kniha má dvě roviny: autor až reportážním způsobem líčí, které dechové techniky, často dosti náročné, sám vyzkoušel a co s ním dělaly. Na té druhé obecněji přibližuje jejich původ‚ stejně jako historii zkoumání lidského dechu, jak se vůbec dýchání u našich předků vyvinulo a proč dnes mají mnozí lidé žijící na Západě s dýcháním potíže. A také jak naše dýchací soustava vůbec vypadá: kdybychom pospojovali do řady všechny trubice, z nichž se skládají dýchací cesty jednoho člověka, sahaly by údajně z New Yorku až do Key Westu na Floridě, což je zhruba dva a půl tisíce kilometrů. (Dodejme komentář profesora Jaroslava Petra, že podobná čísla jsou sice efektní, ale ruku do ohně by za ně nedal.)

Nestorem popsané spektrum průkopníků výzkumu dýchání je přitom široké a zdaleka nešlo jen o lékaře: nechybí mezi nimi francouzský kadeřník Maurice Daubard, anarchistická operní pěvkyně Alexandra David‑Néelová, ukrajinský kardiolog Konstantin Butejko nebo propagátor otužování ledovou vodou Wim Hof. Zmíněni jsou také dva Češi: běžec Emil Zátopek a psychiatr a psychoterapeut Stanislav Grof, dnes ovšem již naturalizovaný Američan.

Kořeny výzkumu a vědomé práce s dechem ovšem autor hledá mnohem hlouběji. Nemůže přitom nezmínit

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Literatura faktu

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější