Zklamání důvěry, frustrace, únava. Radikalizovat se mohou i očkovaní, varuje politoložka Mlejnková
O radikalizaci části společnosti v době vleklé pandemie covidu-19 se dosud mluvilo hlavně ve spojení s odpůrci očkování či vládních opatření. Mechanismy radikalizace ale podle politoložky a bezpečnostní expertky Petry Mlejnkové fungují stejně i na opačné straně. A protivníka její zástupci neuvidí ve vládě, ale v nevakcinovaných lidech, upozorňuje Mlejnková v rozhovoru pro Deník N.
V rozhovoru se mimo jiné ptáme:
- Urychlují sociální sítě radikalizaci lidí?
- Čeho se radikalizující se lidé obávají – a jak své kroky obhájí před sebou samými?
- Proč je česká společnost individualizovaná?
- Má vznikající vláda Petra Fialy (ODS) šanci situaci změnit? Co pro to musí udělat?
Je zřejmé, že se někteří lidé kvůli covidu-19 a otázce očkování radikalizují. Jakým mechanismem se to děje?
V principu stejným jako u jakékoliv jiné radikalizace. Jednotlivec se radikalizuje v momentě, kdy má pocit, že se mu děje příkoří, že je v nepříjemné situaci, ze které nezná cestu ven pomocí běžných prostředků. Vidí vnějšího nepřítele, který mu způsobuje příkoří, křivdu a nepohodlí, tím se ten proces startuje. Má dojem, že tu křivdu nebo špatnost, kterou na sobě vnímá, může vyřešit jen tak, že se, viděno zvenčí, zradikalizuje.
A začne se chovat způsobem, který se vymyká majoritní společnosti: volí agresivnější rétoriku, chování, následuje osobnosti, které se tváří jako ti, kteří by ho mohli vyvést z té situace. Nabalují se na to další prvky, nachází jednotlivce, kteří v podobné situaci smýšlejí stejně.
A najde je na sociálních sítích.
Ty umožňují online radikalizaci, kterou známe z oblasti islamismu a pravicového extremismu. Tam to je velmi probádané téma, stejný princip se projevuje i v této situaci. Ty „echo chambers“ (skupiny lidí vzájemně se utvrzujících ve svých názorech, pozn. red.), informační bubliny, fungují i tady, posiluje se společná identita, že jsme skupinou lidí, kteří na tom jsou stejně špatně, systém nás uzurpuje a my se