Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Covidová opona napříč Evropou: postkomunistické země si vedou citelně hůře než západ kontinentu

Střední Evropu covid nezná. Jen východní a západní. A rozlišuje mezi nimi tak zřetelně, jako by věděl, kudy vedla železná opona, hranice dvou světů. V jistém smyslu to asi skutečně ví.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Poslední dobou je stále jasnější, že některé evropské země drží epidemii na uzdě lépe, některé hůř, a že toto rozdělení je už víceméně stabilní, bez velkých výkyvů. Státy bývalého východního bloku vedou nemilé statistiky v počtu nových případů, těžkých průběhů a obětí covidu. Ve „staré“ západní Evropě sice není epidemie ani zdaleka zažehnána, ale všechna čísla, která ji popisují, tam jsou výrazně příznivější. Proč tomu tak je?

Nejprve si povšimněme, že tato situace nespadla z nebe, že k ní vedl jistý vývoj. V první vlně epidemie, která prošla Evropou na jaře 2020, to bylo přesně opačně. K nejpostiženějším zemím patřila Belgie, Itálie a Španělsko. V Česku jsme tehdy měli pocit, že situace je vážná, ale když si ji porovnáme s tím, co přišlo později, byli jsme vlastně bez problémů. Totéž platilo pro ostatní postkomunistické země. (Odtud se vzalo „best in covid“, fráze, které čas opravdu nesvědčil.)

Rozdíl byl natolik patrný (dokonce i napříč Německem, tedy mezi starými a novými spolkovými zeměmi), že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Koronavirus

Svět, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější