Pavla Horáková v novém románu oživuje dějiny střední Evropy, ale daří se jí to jen z půlky
Jedním z nejočekávanějších titulů podzimního Velkého knižního čtvrtka se stal nový román Pavly Horákové s názvem Srdce Evropy. Laureátka ceny Magnesia Litera za prózu Teorie podivnosti se při jeho psaní opírala o paměti vlastní prababičky.
Pavla Horáková se na české literární scéně pohybuje už řadu let coby překladatelka, rozhlasová redaktorka, publicistka a od roku 2010 také jako spisovatelka. Po detektivní trilogii pro mládež, kolektivně psané novele a dvou knihách vzniklých na základě rozhlasového cyklu Polní pošta zaujala čtenáře i kritiky svým prvním románem pro dospělé Teorie podivnosti (2018), s nímž zvítězila v prozaické kategorii soutěže Magnesia Litera. A třebaže mně osobně jeho protagonistka, pětatřicetiletá vědkyně a intelektuálka Ada Sabová, tehdy k srdci příliš nepřirostla, nepochybně šlo o postavu nesrovnatelně zajímavější a osobitější, než je hlavní hrdinka Srdce Evropy.
Nový román Pavly Horákové má ovšem ve skutečnosti hrdinky dvě, přičemž ta druhá je
