Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Popisuju formy bláznovství a dávám jim učená jména, říká ekonom Jakub Steiner

„Matematika byla skrýš pro zajímavou skupinu lidí. Ve společenských vědách je mi prostředkem, nikoliv hlavním bádáním,“ říká ekonom Jakub Steiner. Foto: Daniel Hamerník, Universitas
„Matematika byla skrýš pro zajímavou skupinu lidí. Ve společenských vědách je mi prostředkem, nikoliv hlavním bádáním,“ říká ekonom Jakub Steiner. Foto: Daniel Hamerník, Universitas

Tradiční ekonomie vidí člověka jako rozumnou bytost, která se v životě rozhoduje podle toho, co skutečně chce a co je pro ni nejlepší. Jenže zapomíná, že lidé jsou trošku šílení a dělají chyby. Toho si ale všímá behaviorální ekonomie a do svých modelů vnáší nejnovější poznatky o niterných pochodech člověka. Mezi špičku v oboru patří i Jakub Steiner.

Zkoumá a pojmenovává, jak lidé vnímají různé typy informací a jak jim uzpůsobují své jednání. Díky svému originálnímu přístupu a neotřelým nápadům získal prestižní konsolidační ERC grant i silné slovo během kritické fáze pandemie.

Jeho vědecká cesta je přitom klikatá a svérázná: začal teoretickou fyzikou, když už měl ale orbitalů a atomů dost, odbočil k terénní práci s romskými rodinami, již pomáhal formovat v těch vůbec nejranějších dobách. To ho pak nasměrovalo k práci ekonoma v institutu CERGE-EI, kde působí dodnes.

Vždy ale zůstává alespoň jednou nohou v zahraničí: dřív na Edinburské univerzitě ve Skotsku nebo na Northwestern University v Chicagu, nyní tráví čtvrtinu roku na Curyšské univerzitě.

Jeho směřování i volbu vědeckých témat přitom neovlivňují jen trendy ve světové vědě. Velmi často se v práci inspiruje zkušenostmi a zážitky ze svého života – revolucí, prací s Romy nebo vážnou nemocí a úmrtím v blízkém rodinném kruhu.

Matematika jako skrýš i prostředek

Vyrůstal v Bratislavě, pochází z právnické rodiny, jeho otec se ale odchýlil od dráhy předků a ze světa paragrafů přešel do toho matematického, plného rovnic, čísel a abstraktních úvah. „Asi to byl způsob, jak být za normalizace trochu svobodnější,“ přemítá Jakub Steiner.

Sám chodil na základní škole v Bratislavě do experimentální matematické třídy, kde učili pedagogové z vysokých škol, kteří v tehdejší době neměli možnost lepšího uplatnění. „Učili nás koncepty z pokročilé matematiky hravým způsobem, sami jsme je totiž objevovali při hádankách a hlavolamech. To bylo fajn, dalo nám to dobrou kulturu myšlení,“ vzpomíná Steiner. Z jeho spolužáků se pak stali umělci i novináři, jedním z nich je například spisovatel Miroslav Hvorecký.

„Matematika byla skrýš pro zajímavou skupinu lidí. Myslím si, že sám jsem na ni nebyl výjimečně nadaný, ale později mi hodně pomohla, když jsem se posunul ke společenským vědám. Tam je mi prostředkem, nikoliv hlavním bádáním,“ vysvětluje.

Když mu bylo šestnáct, jeho rodiče usoudili, že vývoj na Slovensku za vlády Vladimíra Mečiara nemusí dopadnout dobře. K nevelkému nadšení dospívajícího Jakuba se proto rodina v roce 1993 přestěhovala do Prahy, kde po střední škole nastoupil na „Matfyz“ (Matematicko-fyzikální fakultu UK).

„Byl jsem introvertní, proto mi nějakou dobu trvalo najít si nové kořeny. Hodně ale pomohlo, když jsem se začal bavit s Romy

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější