Sbohem, rytíři Petře…
Nekrolog: Na Petra Uhla, svého přítele, kolegu z disentu i dob následujících vzpomíná Jan Urban.
Tichý hrdina odcházel tak, jak žil – dlouho a bez stýskání. Jedna z nejdůležitějších a nejstatečnějších duší celé historie československého disentu. A také jeden z nejvýznamnějších a nejsystematičtějších kronikářů doby, kdy sebemenší faktografická chyba nebo opomenutí mohly znamenat kriminál.
Nebylo totiž pečlivějších čtenářů jeho textů než důstojníci komunistické Státní bezpečnosti. Ani jeden z rozsudků, kterými ho normalizační justice opakovaně posílala do vězení, se nemohl opřít o nepravdu v jeho textech. Petr „podvracel republiku“ či „poškozoval její zájmy v zahraničí“ jen tím, že přesně popisoval skutečnost. Bylo to nejvyšší novinářské ocenění té doby.
Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, Informace o Chartě 77, Československo-polská solidarita, Východevropská informační agentura – byl u vzniku a práce všech informačních aktivit československého disentu. Bez něj by svět o tom, co se v tehdejším Československu skutečně dělo, sotva něco věděl.
Byl nejlepším