Na velikosti záleží, ale… Pár poznámek o státním aparátu a jeho roli
Komentář Ivana Mikloše: Zvětšování role státu je podle všeho nevyhnutelné, ale to neznamená, že by měl jen svévolně bobtnat a rozšiřovat byrokracii. Bude muset například nejen přijímat a zvládat nové úkoly a regulace, ale i posuzovat, rušit nebo měnit ty, které jsou zastaralé, nefunkční, zbytečné, nebo přímo škodlivé. Celý veřejný sektor bude muset být výkonnější a efektivnější, mít méně a lépe placených lidí, kteří budou schopni využívat digitalizaci a nové technologie.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Hlavním tématem nejnovějšího vydání týdeníku Economist je velikost státu. Trend je jednoznačný a potvrzují to i titulky dvou hlavních článků, které hlásají, že „svět vstupuje do nové éry velkých státních aparátů“ a že „státy svůj růst nezastaví“.
Pro klasického liberála, za kterého se považuju i já (a toto zaměření deklaruje i samotný týdeník Economist), to může znít jako poplašná zpráva. I proto je důležité podívat se na tento problém blíže.
Milton Friedman, jeden z nejznámějších liberálních ekonomů a přívrženců malého státu, kdysi řekl, že je potřeba sledovat jednu jedinou věc – kolik státy utrácejí. A bývalý levicový (v americkém kontextu) prezident Bill Clinton zase v roce 1996 prohlásil, že „éra velkých státních aparátů skončila“.
Vývoj v posledních dekádách, ale hlavně po