Opravené Národní muzeum bude patřit jen návštěvníkům a exponátům. Láká na vyhynulého vakovlka či interaktivní tunel
S velkou slávou se po více než tříleté rekonstrukci otevírá historická budova Národního muzea. Veřejnosti se od 28. října představí nejvýznamnější československé listiny i nejvzácnější předměty ze sbírek. Deník N se při této příležitosti podíval na plány muzea do roku 2020 i na to, jak muzeum výstavní předměty získává a jak s nimi nakládá.
Národní muzeum si dalo ke svému 200. výročí dárek v podobě nablýskané a novotou svítící historické budovy na Václavském náměstí. „Je to něco přenádherného a velkolepého a český národ si to určitě zaslouží,“ uvedla slovenská ministryně kultury Ľubica Laššáková, která v pátek spolu s ředitelem Národního muzea Michalem Lukešem představila společnou Česko-slovenskou / Slovensko-českou výstavu.
Společný projekt mapuje klíčové okamžiky 20. století, ale i konkrétní osudy tehdejších obyčejných lidí. Vrcholem výstavy jsou vedle sebe vystavené originály dokumentů, které osudově ovlivnily naše dějiny – Pittsburská dohoda, československé ratifikace mírových smluv z Versailles, Saint-Germain a Trianonu, mnichovská dohoda, Vídeňská arbitráž a deklarace Hácha–Hitler. Právě s těmito dokumenty samostatná republika vznikala i zanikala.
To nejlepší ze sbírek
K „restartu“ historické budovy navíc Národní muzeum připravilo výstavu dvou set nejcennějších předmětů z vlastních sbírek. Pohled návštěvníka tak sklouzává z vycpaniny vyhynulého vakovlka na šperky Emy Destinové a housle Antonia Stradivariho.
Foto: Národní muzeum se otevírá. Chybí jen Palackého mozek
„Národní muzeum má ve svých sbírkách 20 milionů předmětů ze všech oblastí lidské historie a přírody. Shromažďuje je již více jak 200 let, především jako vědecké prameny. Jedná se vlastně o ohromnou databanku, a to nejen předmětů, ale i informací k nim,“ komentuje sbírky Lukeš.
„Mezi světové unikáty patří jediný odlitek
