Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Příští ministr průmyslu Síkela bude muset řešit výstavbu Dukovan, covidové kompenzace či proměnu energetiky

Nový jaderný blok v Dukovanech by měl podle představ státu začít fungovat v roce 2036. Foto: Jiří Sedláček, Wikimedia Commons
Nový jaderný blok v Dukovanech by měl podle představ státu začít fungovat v roce 2036. Foto: Jiří Sedláček, Wikimedia Commons

Hnutí Starostů a nezávislých přišlo s novým kandidátem na post ministra průmyslu a obchodu. Místo starosty Dolních Břežan Věslava Michalika do čela tohoto úřadu nominuje bankéře Jozefa Síkelu. Jeho bezprostředními úkoly by mělo být řešení energetické krize a vyplácení kompenzací firmám, jejichž byznys omezují protipandemická opatření.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Jozef Síkela strávil celou svou dosavadní kariéru v bankovnictví a světě investic coby manažer rakouské bankovní skupiny Erste a spoluzakladatel vlastního investičního fondu Prime. Jako příštího ministra průmyslu, jehož nominovalo hnutí STAN, ho ale čekají především úkoly spojené s energetikou. A vedle toho například také otázka vyplácení covidových kompenzací, které firmám postiženým protipandemickými omezeními příslíbila končící vláda Andreje Babiše (ANO).

S faktickým lockdownem pro neočkované a lidi, kteří v posledním půlroce neprodělali covid-19, se propadly tržby restaurací, hotelů, fitcenter nebo kadeřnictví. Babišův kabinet v demisi na to reagoval prodloužením několika podpůrných covidových programů, z nichž by měli postižení podnikatelé čerpat kompenzace za listopad a prosinec. Jen v případě programů Covid 2021 a Covid Nepokryté náklady, které spravuje ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), by měl stát na náhradě ušlých tržeb za poslední dva měsíce roku vyplatit asi dvanáct miliard korun.

Podle Hospodářské komory je pravděpodobné, že takovou pomoc by měli podnikatelé dostat až zpětně v příštím roce. A to by mohlo představovat

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Energie

Česko, Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější