Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

S větší kontrolou nad daty o sobě lidé odhalují více, říká profesor, který o soukromí na internetu vypovídal před Kongresem

Za ochranu osobních údajů by podle odborníka na otázky soukromí na internetu, profesora Alessanda Acquistiho, měly ručit především samy online platformy. Ty je podle něj třeba rázněji regulovat. Foto: Archiv Alessanda Acquistiho
Za ochranu osobních údajů by podle odborníka na otázky soukromí na internetu, profesora Alessanda Acquistiho, měly ručit především samy online platformy. Ty je podle něj třeba rázněji regulovat. Foto: Archiv Alessanda Acquistiho

Když s partnerem v restauraci vedete intimní hovor a přijde číšník, konverzaci raději přerušíte, protože si přirozeně chráníte soukromí. Během podobné citlivé debaty na internetu představuje takového číšníka Facebook nebo třeba Twitter. Když ale lidé cizího aktéra nevidí, nedokážou si uvědomit, že je někdo další může monitorovat, vysvětluje Alessandro Acquisti. Ekonom a IT odborník z americké Univerzity Carnegieho-Mellonových se zabývá fenoménem soukromí na internetu. Jako jeden z prvních se už před šestnácti lety pustil do zkoumání ochrany osobních údajů na tehdy čerstvě založeném Facebooku. Italský profesor byl nedávno hostem kybernetické online konference CyberSec&AI, kterou uspořádala kyberbezpečnostní společnost Avast a pražské ČVUT. Při té příležitosti poskytl rozhovor Deníku N.

V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:

  • Proč je mylná domněnka, že lidé mají mít sami odpovědnost za to, jak si chrání své soukromí v online světě.
  • Jak se lidé chovají, když mají pocit, že mají své osobní údaje pod kontrolou.
  • Jak mohou i pozitivní osobní informace negativně ovlivnit život jedince.
  • Proč je podle Allesanda Acquistiho nutná hlubší regulace ochrany soukromí na internetu.

Ve své přednášce na konferenci Avastu jste citoval výrok někdejšího šéfa Googlu Erica Schmidta. Ten před lety řekl, že když chce člověk něco před ostatními skrýt, neměl by to zkrátka sdílet na internetu. Vy jste tenhle přístup označil za mylný. Proč?

Mnohdy se říká, že ochrana soukromí spočívá ve skrývání negativních informací. Tenhle argument nezazněl jen od Erica Schmidta, ale můžete ho nalézt i v pracích několika oceňovaných akademiků.

Zmínil bych například profesora Richarda Posnera, jenž je jedním z nejvýznamnějších představitelů takzvané chicagské ekonomické školy a patří mezi málo ekonomů, kteří se začali zabývat studiem fenoménu soukromí už v 70. a 80. letech minulého století.

Posner argumentuje tím, že spotřebitelé mohou chtít sdílet pozitivní informace o sobě samých, aby pak profitovali z tržních transakcí. Na druhou stranu mohou mít tendenci zase skrývat negativní osobní informace, aby bránili nepříznivým dopadům na sebe samé. Dnes ale víme, že lidé neskrývají jen negativní osobní informace. Mohou si chtít chránit i takové údaje, které jsou jinak pozitivní.

Představte si, že máte seznam uchazečů o práci a začnete si

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Hi-tech

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější