Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Michalikovy kyperské půjčky a možný střet zájmů Starosty zaskočily. Popisujeme příběh konce kandidáta na ministra

„Vedení hnutí STAN bylo proti mému odchodu,“ říká Věslav Michalik. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
„Vedení hnutí STAN bylo proti mému odchodu,“ říká Věslav Michalik. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Na první pohled unavený Věslav Michalik stojí v poloprázdném atriu poslaneckého klubu Starostů a nezávislých. Po svém boku nemá ani šéfa hnutí Víta Rakušana, ani žádného člena partaje, která bude součástí budoucí vlády. Týden poté, co jej Deník N poprvé konfrontoval ze zjištěním, že si půjčil od neprůhledné kyperské firmy 3,4 milionu eur a dalších 1,2 milionu eur šlo do firmy spojené s jeho rodinou, politik na svoji nominaci rezignuje. Nový ministr průmyslu a obchodu se z něj nestane.

Příběh konce Michalikovy kandidatury na post ministra průmyslu se začal odvíjet týden předtím v jeho kanceláři náměstka hejtmanky Středočeského kraje. Kandidát na člena příští vlády v rozhovoru s Deníkem N neodpověděl na otázku, jaký podíl má v investičních akciích fondu Valour.

Jeho většinu tvoří společnosti provozující dvě solární elektrárny. „Nevím přesně, kolik je to procent z celku. Řekl bych, že větší podíl máme já a moje žena. Jsou tam také investoři, ale nejen moji blízcí,“ řekl Michalik redakci.

Následně argumentoval tím, že jako investor svůj přesný podíl akcií nezná. Jak ale ukazují závěrky investičního fondu Valour, počet investičních akcií ve fondu se od doby jeho vzniku téměř nezměnil. Velkou změnou tedy nemohl projít ani Michalikův podíl na fondu. Kandidát na ministra v rozhovoru pouze řekl, že spolu se svými blízkými může držet více než 25 procent investičních akcií.

Čtvrtinový podíl je důležitý z hlediska posuzování, jestli by potenciální ministr mohl ve funkci porušovat zákon o střetu zájmů. Společnosti s více než čtvrtinovým podílem veřejného funkcionáře nemohou získávat dotace ani veřejné zakázky. To by pro Michalika jako ministra mohl být problém kvůli podpoře obnovitelných zdrojů, na kterou jde ročně ze státního rozpočtu zhruba 27 miliard korun.

I když si Michalik už před rozhovorem s Deníkem N zadal právní analýzu na soulad své situace se zákonem o střetu zájmů, podle svých slov nepočítal s tím, že

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Česko, Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější