Čeští vojáci do Polska? Zeman rozjel vlastní zahraniční politiku, navrhl ale neústavní postup
Dopis českého prezidenta jeho polskému protějšku, v němž nabízí vyslání vojenských jednotek na pomoc, je mimořádným krokem. Miloš Zeman v něm mimo jiné avizoval postup, který Česko provést nemůže. Polsko patrně nabídku přesto nebude vnímat špatně – a nechá si ji v záloze. Krok ale mimo jiné upevňuje představu, že na zmrzlé lidi na hranicích je třeba poslat vojáky.
Prezident Zeman napsal z lůžka v Ústřední vojenské nemocnici svému protějšku Andrzeji Dudovi v úterý 23. listopadu.
Klíčovou částí dopisu bylo Zemanovo tvrzení, že česká armáda je připravena vyslat vojáky „k pomoci při obraně hranice Polské republiky“ a že se tak může stát okamžitě.
Míněno na polsko-běloruskou hranici, kde diktátor Alexandr Lukašenko organizuje migrační krizi a láká cizince, často z Blízkého východu, aby přes jeho zemi prošli do EU – než je běloruští pohraničníci s obušky dovedou k hranici a zastoupí jim cestu zpět. Což říká Polsko a EU, Lukašenko to popírá.
Zeman také napsal, že rozhodnutí o vyslání českých vojáků na dobu do 60 dnů náleží vládě, „jde-li o plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení“ –, a dodal, že se zasadí o to, aby Česká republika dostála svým spojeneckým závazkům „při obraně naší společné bezpečnosti“.
Hrad ale ve svém dopisu polskou stranu klamal. Vysílání vojáků za hranice se řídí ústavou (článek 43) a vláda může Parlament při takovém rozhodnutí obejít jen v přesně vymezených situacích.
Bylo by však právně pochybné prohlásit, že Polsko je napadené, a proto se není třeba se zatěžovat se