Láska ve stahující se oprátce. Jak to bylo s Fučíkovou Reportáží a údajným zrádcem Klecanem
Ve slavné Reportáži, psané na oprátce se Julius Fučík vykreslil jako hrdina, zatímco jeho protipólem byl zrádce Jaroslav Klecan. Pátrání v rodinných archivech přineslo důkazy, že tomu bylo trochu jinak. Dochovaly se i milostné dopisy Klecanově španělské lásce Paquitě, čímž do příběhu odvahy a zrady vstupuje také láska.
Na ruzyňském letišti stojí muž a drží fotografii. Postává jich tam před přílety víc, obvykle s cedulemi se jménem hotelu, nebo hosta. Tohle je jiný případ. Navíc ta fotka je černobílá, na první pohled pořízená někdy před válkou. Je na ní usmívající se dívka. Ti, kdo vycházejí, se udiveně podívají na fotku, pak s nedůvěrou na muže. Ten muž jsem já a právě se uzavírá jedno dějství z příběhu Jaroslava Klecana, obviněného Juliem Fučíkem v Reportáži, psané na oprátce, že zradil.
Dnes už je to povětšinou zapomenutý příběh. Jak jsem si ověřil při vystoupeních na středních školách, jméno Julia Fučíka dnešní studenti neznají. A nepomohou jim ani jejich profesoři, pokud jim není přes čtyřicet. Jménu a podobě Julia Fučíka přitom nešlo před sametovou revolucí v roce 1989 uniknout. Jmenovaly se po něm ulice a náměstí, na nichž se mnohdy tyčily jeho sochy. Jeho mladistvý, usmívající se profil s parametry filmové hvězdy měl každý před očima. Znovu a znovu se o něm učilo ve školách, v povinné četbě byla – samozřejmě – jeho Reportáž, psaná na oprátce. Tedy příběh hrdinného komunistického novináře v odboji za druhé světové války, kterého zatkli, ale nezlomili, a on o tom ještě ke všemu napsal, gestapu pod nosem, svou Reportáž. Na motácích, které bachař propašoval z pankráckého vězení.
Nutno říci, že Reportáž je text, který má potenciál psychologického thrilleru. Začíná jako noirová detektivka a
