Prevence sexuálního obtěžování? Nemůžeme slídit, říká šéfka etické komise lékařské komory
V souvislosti s kauzou psychiatra Jana Cimického čelí kritice také Česká lékařská komora, tedy stavovská organizace, která má disciplinární pravomoc a mimo jiné řeší etický rozměr lékařského vztahu. Proč v tomto případě nejednala, jak se obecně staví k tématu sexuálního obtěžování ze strany lékařů a co radí lidem, kteří mají s chováním doktora problém? „Pokud je pacient nespokojený, nechť si stěžuje,“ podotýká předsedkyně etické komise Helena Stehlíková. Musí to být ale do roka a na jméno.
V rozhovoru se také dočtete:
- Jaké pravomoci má etická komise České lékařské komory.
- Jak řeší téma sexuálního obtěžování.
- Co obnáší podat stížnost na stavovskou organizaci.
- Jak si předsedkyně komise vysvětluje nepoměr mezi počtem stížností a veřejnými výpověďmi žen.
Zajímalo by mě, zda a popřípadě jaké kroky podniká Česká lékařská komora v tématu prevence sexuálního obtěžování, násilí či nátlaku ze strany lékařů.
Teď to bude vypadat, že se vykrucuji, ale tak to není. Práva a povinnosti organizace jsou dané zákonem (č. 220/1991 Sb., pozn. red.).
Když budeme citovat z oddílu 3 etického kodexu s názvem „lékař a nemocný“, je tam jasně napsáno, jak se lékař k nemocnému chová. Že se k němu chová korektně, s pochopením a trpělivostí, nesníží se k hrubému nebo nemravnému jednání, bere ohled na práva nemocného. Tohle je to nejzákladnější, co by se k tomu dalo vztáhnout.
Pokud někdo při výkonu svého povolání poruší tato pravidla, tyto stavovské předpisy a je na něj podána stížnost, je to samozřejmě řešeno. Není to ale o tom, že budeme běhat a slídit, nejsme tu od toho, abychom aktivně dělali něco ve stylu mravnostních komisí KSČ. Pokud je ovšem někdo obtěžován, nesouhlasí nebo se mu něco nelíbí, naopak pacienty žádáme a chceme, aby věděli, že se mohou na Českou lékařskou komoru obrátit, že je možné stížnost podat.
Vím, že se to nyní točí kolem odhalení sexuálního obtěžování, a myslím, že právě v takových případech
