Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Další promarněná šance. Listopadové výročí slavíme skrze zakonzervovaná klišé, Zeman či Babiš toho umějí šikovně využít

Připomínat si výročí 17 listopadu svíčkami a květinami je naprosto v pořádku. Ale měli bychom u toho i přemýšlet, co se tehdy vlastně stalo a proč. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Připomínat si výročí 17 listopadu svíčkami a květinami je naprosto v pořádku. Ale měli bychom u toho i přemýšlet, co se tehdy vlastně stalo a proč. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Komentář Jiřího Pehe: Debata, která měla šanci se rozhořet po nedávném provokativním článku Evy Soukeníkové o způsobu, jakým si připomínáme výročí 17. listopadu, uhasla tak rychle, jak vzplanula. Soukeníková si postěžovala, že oslavy 17. listopadu začínají znít jako nesnesitelný kolovrátek: poslechneme si Martu Kubišovou, veřejně budeme předčítat Havlovu Moc bezmocných, vzývat demokracii, nadávat na komunisty, poplácávat se po zádech, jak jsme to vybojovali. A také připomínat mladým, jak se nemohlo cestovat a jak se stály fronty na nové pračky.

Autorka uznává důležitost toho, co se stalo v roce 1989, ale vybízí, aby oslavy pádu komunismu byly využity k hlubší debatě, která by se zaměřila na velké výzvy dneška. Své úvaze dává rozměr generačního sporu – už v názvu ji uvozuje provokativním zvoláním „OK boomer“. Což je, jak se z encyklopedií dozví ti, kdo netuší, o co jde, pejorativní odseknutí, které se používá k odmítnutí nebo zesměšnění úzkoprsých, zastaralých, negativně nebo blahosklonně zaměřených postojů, obvykle spojovaných se starší generací.

Soukeníkové kritika byla rychle zadupána do země. Příslušníci starší generace argumentovali, že výročí 17. listopadu si mohou připomínat, jak se jim líbí, a že na způsobu oslav opakujících se ve stejném stylu každý rok není nic zásadně špatného. Navíc leckoho nadzvedlo, že Soukeníková dala své úvaze generační podtón a zlehčila nadávání na komunisty.

Dvě generačně spřízněné autorky Andrea Procházková a Barbora Chaloupková napsaly v časopise Respekt, že slavit 17. listopad neznamená, „že jsme všechny problémy české společnosti už vyřešili“. Ale neměli bychom je prý brát jako důvod, proč si odříkat to, z čeho máme radost – v tomto případě, že před dvaatřiceti lety se společnost vymanila z nadvlády komunistů.

Někteří komentátoři přesto Soukeníkové i Procházkové a Chaloupkové vyčetli, že se navzdory odlišným pohledům na oslavy 17. listopadu shodly v odsudku „laciného antikomunismu“. Kupříkladu respektovaný komentátor Alexandr Mitrofanov napsal: „Jestli je pro někoho antikomunismus laciný či primitivní, tak by měl být pro stejného jedince laciný a primitivní antinacismus. U mě proto pochopení nenajde. Ale já jsem boomer neboli páprda.“

Promarněná příležitost

Výhrady vůči odsudkům „laciného antikomunismu“ jsou

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

17. listopad

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější